10 nejčastějších chyb, které lidi dělají při plánování dovolené do Norska

plánování dovolené do norske jakých chyb se vyvarovat

Než jsem se před osmi lety přestěhovala do Trondheimu, tak jsem o Norsku nevěděla takřka nic.  Těšila jsem se, že budu mít spoustu volných víkendů na to, abych celé Norsko prozkoumala. Myslela jsem si, že se konečně podívám na Lofoty, což byl můj velký sen. Už mi ale nedocvaklo, že Lofoty jsou od Trondheimu vzdálené 1,000 km a že je to podobné jako kdybych si plánovala víkendový výlet z Čech do Paříže nebo třeba k šikmé věži v Pise. 

Teď po letech už jsem sice moudřejší, ale dostávám otázky od lidí, kteří se při plánování dovolené do Norska dopouštějí podobných chyb. A jelikož se podobné dotazy opakují stále dokola, tak jsem se odpovědi na ně rozhodla sepsat v následujícím článku. 

Jaké jsou nejčastější chyby, které lidi dělají při plánování dovolené do Norska? 

Na začátek budeme potřebovat trochu geografie. Ač se to třeba při prvním pohledu na mapu nezdá, tak Norsko je celkem rozlehlá země. Od nejjižnějšího bodu po nejsevernější má zhruba 2.000 km. Abychom si to dali do souvislostí, tak to je podobná vzdálenost jako z Prahy do Moskvy. 

Je proto těžké napasovat jakoukoliv obecnou radu pro Norsko do jednoho boxu. Jiné věci platí pro severní Norsko a jiné pro okolí Osla. Ale i tak se pokusím trochu generalizovat. Pro tipy, do kterého regionu se vydat, chcete-li vidět polární záři, fjordy nebo vysoké hory koukněte na článek Cestujeme do Norska: Průvodce norskými regiony a co v nich navštívit. 

Polární záře Norsko
Za polární září se vydejte do severního Norska
Půlnoční slunce severní Norsko
Za půlnočním sluncem se vydejte do severního Norska
Nejznámější norská pohoří najdete ve východním Norsku
Západní Norsko Geiranger fjord
Fjordy a rozeklané pobřeží najdete v západním Norsku
Trondheim
Střední Norsko je rájem pro rybáře. Oblíbenou destinací je ostrov Hitra cca 2 hodiny jízdy od Trondheimu.
jih Norska aneb co nevynechat cestou na Preikestolen: Lindesnes maják
Pobřeží jižního Norska je turisty opomíjené, ale neméně krásné. Mou oblíbenou oblastí je například Flekkefjord.

Koupě levných letenek na Oslo-Sandefjord-Torp

Často lidé podlehnou vábení v podobě směšně nízkých cen letenek od nízkonákladových leteckých společností typu wizzair, které leckdy nabízejí letenky z Krakowa do Osla za 500 Kč. 

Problém je v tom, že není letiště jako letiště a zatímco větší společnosti přistávají na letišti Oslo-Gardemoen, které je vzdálené cca 20 min jízdy vlakem od centra města, tak nízkonákladovky létají na letiště Oslo-Sandefjord-Torp. Torp je malé letiště vzdálené cca 2 hodiny jízdy vlakem od Oslo S a lístek do Osla vás přijde na 266 NOK. 

Uvědomíte-li si, že norwegian lítá z Prahy do Osla za cenu i 349 NOK za jednu cestu, tak si myslím, že se levná letenka na Oslo – Sandefjord – Torp rozhodně nevyplatí. 

Poloha letiště Oslo Sandefjord Torp na mapě

Samozřejmě, že může být situace, kdy toto není pravda. Například chcete-li si pronajmout auto přímo na letišti Sandefjord a chystáte se jet rovnou do západního Norska a vynechat návštěvu Osla. (Při čemž mimochodem o nic nepřícházíte: Bergen, Ålesund nebo Trondheim jsou mnohem hezčí města). 

Náš tip:

Pokud byste si chtěli pronajmout stylové obytné dodávky za na norské poměry rozumné ceny, tak mrkněte na stránky Benzinicampers, které poblíž letiště Torp provozuje sympatický slovenský pár.

Bryggen v Bergenu
Typické hanzovní domky v Bergenu
Pohled na Alesund z vyhlidky Aksla
Vyhlídka na secesní domky v Ålesundu

Za polární září musíte za polární kruh

V tomhle případě je nadpis trochu zavádějící. Polární záři můžete spatřit klidně i v Čechách, pokud nastanou vyloženě ideální podmínky. Pokud je chcete zvýšit vaše šance na spatření polární záře, tak byste měli jet minimálně za polární kruh. 

Pro úspěšné pozorování polární záře je potřeba, aby se skloubilo několik důležitých faktorů. V první řadě potřebujete, aby byla tma. Polární záře na obloze sice tančí po celý rok, ale pozorovatelná je jenom v noci. 

V letních měsících (duben až srpen) není ale v noci na severu dostatečná tma, tudíž je možné polární záři pozorovat zhruba v období od konce srpna do začátku dubna (podle toho, jak moc na severu se pohybujete). 

Mapa solární aktivity polární záře

Hodnota Kp zjednodušeně udává intenzitu polární záře. Z obrázku  můžete vidět, že je-li aktivita na Kp 1, tak pořád můžete spatřit polární záři na samém severu Norska. S aktivitou Kp 2 už je šance ji vidět i na Lofotech, aktivita Kp 4 už nabízí slušné šance na pozorování i v Trondheimu. 

Polární záře v Norsku, Trondheim Nidarosdomen
Polární záři můžete spatřit i v Trondheimu. Jen to nebývá tak často jako na severu.

Náš tip:

Chcete-li jet do Norska výhradně za pozorováním polární záře, pak doporučuji jet minimálně na Lofoty a severněji. (Letíte-li letadlem, pak leťte buď do Tromsø nebo na letiště Harstad-Narvik.)

Vhodné podmínky pro pozorování jsou také ve švédském národním parku Abisko, kde bývá menší oblačnost než na norském pobřeží. 

Půlnoční slunce spatříte POUZE za polárním kruhem

Už ze školy máme zafixované, že se na severu střídají fenomény polárního dne a polární noci. Toto ale neplatí pro celé Norsko. O střídání polárního dne a noci se bavíme až v oblastech na sever od severního polárního kruhu, který je 1,000 km jízdy na sever od Osla. 

Bez přílišného zabíhání do podrobností: půlnoční slunce můžete spatřit pouze během polárního dne. Při polárním dni slunce nezapadne za horizont a v noci tak vůbec není tma. Délka polárního dne se ale liší v závislosti na zeměpisné šířce. Obecně řečeno čím severněji od polárního kruhu jste, tím bude polární den delší. (Den bude mít pořád jen 24 hodin, ale počet dní, kdy nebude tma bude větší). 

Známá skála Svolvaergeita na Lofotech
Já osobně mám dlouhé letní dny ráda, protože si můžu lépe rozvrhnout aktivity, abych se vyhla turistům. Fotka je z vrcholku Svolværgeity cca ve 2 hodiny ráno.

Například na polárním kruhu trvá polární den jen jeden den (v den letního slunovratu). Na zhruba 78 stupních s.š., kde leží souostroví Špicberky, slunce nezapadne od 19. dubna do 25. srpna. V této době můžete tedy pozorovat půlnoční slunce. (Což je to stejné slunce jako kterýkoliv jiný den, jenom ho prostě můžete vidět o půlnoci). 

Náš tip:

Abyste viděli půlnoční slunce, tak musíte mít otevřený výhled na horizont v severním směru. Například na jižním pobřeží Lofot sice bude o půlnoci světlo, ale půlnoční slunce neuvidíte, protože vám „zapadne“ za hory. Pozorovat ho ale můžete ze severního pobřeží. 

Touha vidět vše a podcenění vzdáleností

Tohle je asi nejčastější chyba při plánování dovolené po Norsku. Naprosto chápu, že když se konečně přiblíží doba vytoužené dovolené a člověk se táhne tak dalekou cestu na sever, tak toho chce vidět co nejvíc. Ale méně je někdy více. Tahle rada je velmi univerzální pro jakoukoliv destinaci, ale pojďme si ještě jednou zopakovat o jakých vzdálenostech v Norsku mluvíme. 

V případě, že jedete do Norska vlastním autem, tak budete potřebovat zhruba dva dny pohodovým tempem, abyste se sem dostali. (Pro tipy na to, jakou cestu nebo trajekt zvolit koukněte na: Tipy na nejlevnější trajekty do Norska).  

Norsko obytnou dodávkou

Pokud budete chtít jet až na Nordkapp, tak si přidejte další tři dny jízdy jen jedním směrem. Najednou vám z toho vyjde, že strávíte týden řízení na cestě tam a týden na cestě zpátky, kdy budete minimálně osm hodin denně sedět v autě. 

Samozřejmě že mi budou někteří oponovat, že zvládli projet Norsko za 14 dní od severu k jihu a neskutečně si to užili. Pokud patříte k lidem kteří si užívají sezení v autě, tak nic proti. Pokud si chcete naopak vychutnat norskou krajinu, přírodu a horské túry, tak tudy cesta nevede.

Já osobně, kdybych jela do Norska na 14 a méně dní, tak se nepouštím severněji než zhruba na úroveň Trondheimu. Eventuelně, pokud chcete vidět Lofoty a sever Norska, tak bych se zas nezdržovala na jihu a napálila bych to rovnou na sever. 

Pokud si nevíte rady s naplánováním trasy nebo tomu prostě jen nechcete nebo nemůžete věnovat čas, tak mě neváhejte kontaktovat ohledně možnosti vytvoření itineráře na míru. 

Plánování dovolené do Norska: příklad špatného itineráře
Tohle je příklad třítýdenního itineráře, který jsem našla v naší cestovatelské skupině. To je podle mě dobrý příklad plánu vidět toho hodně, ale přitom nevidět skoro nic. Už jsem ale narazila i na šílenější plány podobné trasy za 14 a méně dní.

Při cestování veřejnou dopravou počítejte s ještě větší časovou náročností. Norsko nemá nijak rozvětvenou železniční síť. Takže pokud chcete jet například vlakem z Bergenu do Trondheimu, tak musíte zvolit trasu Bergen – Oslo a pak Oslo Trondheim. Očekávejte 15 hodinovou jízdu.

Stejně tak se vlakem nedostanete až na samý sever Norska. Železniční trať končí na norské straně v Bodø. Pak už se musíte spolehnout na autobusy. V Norsku zásadně kupujte jízdenky na vlak v předstihu! Čím dříve tím lépe. Jednak proto, že spoje nejezdí nikterak často a snadno se vyprodají. Druhak proto, že v předstihu máte možnost koupit levné lístky – tzv minipris. 

Mapa norské železniční sítě. Zdroj: nsb.no

Vzdálenost 200 km v Norsku vám potrvá mnohem déle než 200 km v Čechách

Silnice v Norsku se nedají porovnávat s těmi českými. A teď nemluvím o počtu děr na kilometr. V tom mi přijde, že Norsko občas Čechy dokonce předčí. Nicméně naplánujete-li si cestu po Norsku, tak nemůžete počítat s tím, že 200 km ujedete za dvě hodiny. Norsko v podstatě nemá dálnice (až na pár kilometrů na jihu u Osla). Hlavní tah, silnice E6, která se táhne po celé délce Norska odpovídá především na severu obecním cestám v Čechách. 

Maximální povolená rychlost mimo město je 80 km/h a reálně počítejte, že se budete pohybovat průměrnou rychlostí spíš 70 km/h a méně. 

Samozřejmě záleží na tom, kterou cestou pojedete, ale připravte se na serpentýny, vysoká stoupání a sjezdy, při kterých se vám bude kouřit od brzd. Přesto, že se na norských silnicích maká v podstatě celoročně, v létě musíte počítat se stavebními prácemi, které budou dopravu zpomalovat. 

Především v hornatém západním Norsku se připravte na množství tunelů a trajektů. U populárních tras se vám může v létě stát, že na vás nezbyde místo na trajektů a vy budete muset čekat na další (jedná se hlavně o trasy Geiranger – Hellesylt nebo Lauvvik-Lysebotn). Stejně tak nejsou vyjímkou ani uzavírky tunelů nebo mostů (například kvůli silnému větru). Některé tunely, především na E136 a E16 se z důvodu oprav a modernizace zavírají na noc!!! 

 

Náš tip: 

Podobně jako český idos funguje norský en-tur. Můžete si tam zadat trasu a objeví se vám spojení hromadnou dopravou včetně trajektů! 

Norsko s obytnou dodávkou
My jsme si zamilovali cestování v dodávce. Když zrovna nejede trajekt, tak se prostě nasáčkujeme dozadu na postel a dáme si siestu 🙂

Plánování dovolené v Norsku v zimním období

V Norsku je množství silnic, které jsou přes zimu uzavřené. A přes zimu tím myslím, že se uzavřou s prvním sněhem (často už na konci září) a otevřou se až v létě (většinou v průběhu června). Seznam silnic, které bývají přes zimu uzavřené najdete zde. 

Z těch nejznámějších a turisty nejvyhledávanějších cest bude stoprocentně uzavřená Cesta Trollů (Trollstigen) mezi Åndalsnes a Geirangerfjordem. Letos (2020) se například Trollstigen otevřela až v půlce června!

https://www.instagram.com/p/BjkE4F0hnoF/

 

Jedete-li do Norska v zimě, tak zapomeňte na předchozí odstavec s průměrnou rychlostí. S velkou pravděpodobností po cestě narazíte na podmínky, které vás zpomalí mnohem víc. Ať už jde o sněhovou bouři s minimální viditelností, jízdu za sněžným pluhem nebo absolutně zledovatělou vozovku. 

Vemte prosím na vědomí, že v zimních měsících Norové používají tzv. studded tires – tedy pneumatiky s hřebíkama. Navíc jsou zvyklí na řízení v extrémních podmínkách. Pojedete-li tedy v zimě za norským autem, které si to valí osmdesátkou, tak to ještě neznamená, že je to bezpečné i pro vás. 

Chystáte-li se do severního Norska například v květnu, tak bych ještě nepospíchala s přezutím na letní gumy. Na druhou stranu na mokrém asfaltu zase drží letní gumy líp než ty zimní. Tak je to trochu babo raď, prostě budete muset přizpůsobit jízdu podmínkám. 

V neposlední řadě vemte v potaz to, že se tu kolem silnic potulují losy a stáda sobů a brždění na zledovatělé vozovce, přes kterou vám zrovna přebíhá sob není ani trochu bezpečné. My jsme se takhle párkrát málem vybourali i v 30 km rychlosti. 

Představte si, že vám najednou přes zledovatělou silnici začne přebíhat stádo sobů…
Norsko špatné počasí
Nebo že vám najednou padne takováhle mlha…

Obchody a benzinové stanice nejsou na každém kroku

Věc, která je typická především pro severní  Norsko je velká vzdálenost mezi městy (spíše vesničkami) a často velká vzdálenost mezi čerpacími stanicemi. Nejezděte na žebravé oko! 

Nám se tohle málem vymstilo při mé první cestě do Norska. Jeli jsme tehdy 3-týdenní výlet po západním Norsku a už jsme měli málo nafty. Sice jsme našli benzinovou pumpu, ale byla samoosblužná a odmítla nám naše české debetní karty. 

Větší města mají supermarkety, ale v menších městech můžete mít problém s nákupem potravin ve večerních hodinách nebo v neděli. Většina větších obchodů má otevřeno do 22 nebo 23 hodin ve všední dny a do 20 h v sobotu.  Ze zákona mohou být v neděli otevřeny jenom obchody, které mají méně než 100 čtverečních metrů. Proto mají některé supermatkety malou část, která je otevřena i v neděli (od 10 do 22 hodin, může se lišit).  

 

Vesnička Hoddevik v západním Norsku. Nejbližší obchod je vzdálený půl hodiny jízdy autem.

Chcete-li si koupit pivo, tak počítejte s tím, že v normálních obchodech nekoupíte žádný nápoj s obsahem alkoholu vyšším než 4,7%. Prodej piva má svojí vlastní otevírací dobu. Ve všední dny vám nebude umožněno si koupit pivo po 20 hodině a v sobodu po 18té hodině. A to i přesto, že má obchod otevřeno – přes pulty s pivem se přehodí závěs a u pokladny vám ho odmítnout namarkovat. 

Pro tvrdší alkohol budete muset do specializovaných obchodů – tzv Vinmonopolet. Ty najdete jen ve větších městech. Zde je vyčerpávající mapa obchodů Vinmonopolet od Tibora. Eventuelně nakoupit ve Švédsku v levnějších Systembolaget. 

Budete-li si kupovat alkohol ve Švédsku popřípadě si ho dovážet z Čech, tak pamatujte, že Norsko není v Evropské Unii a platí sem přísné dovozní limity. 

Od ostatních cestovatelů se sice dozvíte, že je zrovna na hranicích nikdo nestavěl, ale ruku na srdce, chcete si zrovna vy zaplatit pokutu, když vás náhodou stopnou? 

Nákup alkoholu ve Švédsku

Náš tip: 

Dovozní limity do Norska jsou trochu komplikované, protože záleží na tom jakou kombinaci alkoholu popřípadě cigaret si s sebou vezete. Doporučuji si stáhnout aplikaci Norwegian customs. Do té si naklikáte, kolik čeho vezete a ukáže se vám, jestli jste pořád ještě v limitu nebo už ne. Pokud překračujete limit, tak zde můžete svoje komodity proclít a zaplatit online. 

Cena potravin a podcenění rozpočtu

Když jsem se na naší facebookové skupině o cestování do Skandinávie ptala, co lidi překvapilo nebo nemile zaskočilo při plánování dovolené do Norska, tak jedna z odpovědí byla, že je tu drahé jídlo a že by si motoristé měli nakoupit nejpozději ve Švédsku. 

Já s tímhle tvrzením tak úplně nesouhlasím. Uznávám, že Norsko není zrovna zemí, kde by byly nejlevnější potraviny, ale zároveň si nemyslím, že má smysl si napakovat plné auto z domu. Najde se tu mnoho potravin, které jsou stejně drahé nebo dokonce levnější než v Čechách. 

Náš tip:

V pozdním létě je Norsko rájem pro houbaře a borůvkáře. V lesích se houby nechodí hledat, ale sklízet. Vidlema. Pro sladkovodní rybaření potřebujete povolenku, která se dá většinou koupit i přes sms. Rybařit v moři můžete bez povolení. Dá se si tedy přilepšit vařením z přírodních surovin. 

Pozor ale na rozdělávání otevřeného ohně v blízkosti lesů. To je v období od 15. dubna do 15. srpna zakázáno. Může se objevit i krátkodobý lokální zákaz na používání jednorázových grilů v případě, že bylo extrémní sucho a hrozí nebezpečí požáru. Jako loni v létě (2018). 

Kempování v Norsku: Největší houba na světě
  • Nejlevnější varianta chleba, tzv kneippbrød, stojí okolo 10 NOK na kg.
  • Balení šesti tortill vyjde na 6 NOK.
  • Plechovka tuňáka na 8 NOK.
  • 250g filety z lososa se dají koupit za 70 NOK.
  • Levná je například kukuřice nebo fazole v plechovce, nebo nasekaná rajčata (omáčka), které všechny stojí pod 10 NOK.
  • Výborné a levné tu jsou marmelády. Kilogramový kyblíček jahodové marmelády přijde na 22 NOK.
  • Extra levné jsou hygienické potřeby. Ba

Náš tip: 

Pokud se chcete podívat na orientační ceny potravin v Norsku, tak omrkněte stránku kolonial.no. Je to taková obdoba českého rohlik.cz. Můžete také zkusit nakouknout do kontejnerů u supermarketů a vyzkoušet dumpster diving. 

To, že se tu dají nakoupit potraviny i za celkem rozumné ceny ale neznamená, že Norsko není drahé a z mé zkušenosti sem spousta lidí vyjede tzv. low-cost a podcení náklady. Z takových těch nečekaných nákladů si nechte rezervu na placení mýtného, mostů a trajektů. Ono se to nezdá, ale třeba přejezd přes most v Hardangeru vás vyjde na 150 NOK. (Více o placení mýtného v Norsku zde). 

Další položka, která vám může udělat trochu díru do rozpočtu je parkovné. Především pokud se chystáte na profláklé turistické atrakce typu Preikestolen nebo Trolltunga. Parkování u Trolltungy aktuálně vyjde na 500 NOK na den na spodním parkovišti v Skjeggedalu. Za parkovné u Preikestolen zaplatíte 200 NOK. 

V neposlední řadě se dá ušetřit spousta peněz tím, že budete v Norsku stanovat. Díky norským zákonům je zde stanování možné kdekoliv ve volné přírodě na jednu noc, pokud to není výslovně zakázáno, nestanujete na soukromém pozemku a jste alespoň 150 m od nejbližší budovy. 

Nicméně může se vám stát, že přijde počasí v jakém bude totální bláznovství stavět stan nebo že někde promoknete na kost, takže bych si nechala rozumnou rezervu na teplou chatku někde v kempu, i když třeba plánujete primárně jenom stanovat. Využít také můžete chatek od norského turistického svazu DNT nebo volně přístupných chatek od norských lesů. 

stanování v Norsku
Stanování v Norsku je nezapomenutelný zážitek. Žádné kempy a žádní turisté na obzoru. Jen vy a hory.

Podcenění norského počasí nebo/a vlastních sil a vybavení

S rozvojem sociálních sítí přišel do Norska masový turismus. Však kdo by z instagramu neznal fotky lidí sedící na Trolltunze – malém útesu, který se tyčí vysoko nad jezerem Ringedalsvatnet. Zatímco před deseti lety o téhle úchvatné vyhlídce věděli v podstatě jen místní, nyní tam ročně zamíří na sto tisíc lidí. 

Co už se člověk z instagramu nedozví je to, že to není jen bůhvíjaká vyhlídka při kraji silnice, kam si člověk odskočí z vyhřátého auta, chvíli zapózuje a jede se dál. Sezóna na Trolltunze (tedy období, kdy se tam můžete bezpečně vydat i bez horského průvodce) je cca od půlky června do půlky září v závislosti na tom, kolik je v horách sněhu. I v létě  je to náročná skoro 30 km túra v horách a neměli byste ji podceňovat. 

 

Trolltunga mapa

Každoročně tam norský Červený kříž zasahuje u desítek případů vyčerpaných, zraněných, ztracených nebo podchlazených turistů. A protože už toho mají všichni plné zuby, tak jsou u začátku treku umístěny obří výstražné cedule, které vám říkají, kdy nejpozději vyrazit, co si vzít s sebou, kdy jít a nejít a podobně. A stejně je spousta lidí okázale ignoruje a vyráží naprosto nepřipravená. 

Často se lidé ptají, jestli je možné jít na Trolltungu v zimě. Ne, že by to bylo nemožné, ale pokud nemáte žádné zkušenosti s pohybem v horách, chůzí na sněžnicích a spolehlivé outdoorové vybavení, tak raději vyražte během letní sezóny. 

Nezlehčujte ani norské označení náročnosti túr a k zadanému času si přidejte rezervu. Norové totiž neoznačují délky trasy v kilometrech, ale v hodinách. Samozřejmě záleží na vaší fyzičce, počasí a taky počtu svačinových a fotících pauz, ale pokud jste průměrný turista, tak počítejte raději s časem navíc. 

My jsme třeba před pár dny vyrazili do hor v okolí Aure a Ivar si klepal na čelo, proč je trasa označená jako krevende (obtížná), když se nastoupá na náhorní plošinu a pak se jde v podstatě po rovině. Nikde žádné krpály dolů nebo nahoru. Když jsme se už několik hodin v kuse brodili bažinami rychlostí zhruba 2 km za hodinu a několikrát jsme se vraceli a hledali ne zrovna ideálně označenou trasu, tak už jsme se té obtížnosti ani trochu nedivili. 

V Norsku jsou pro tísňová volání vyhrazena tato telefonní čísla:

  • Policie a záchranné operace (Politi og redningssentralen) 112
  • Hasiči (Brannsentralen) 110
  • Ambulance (Ambulanse) 113

Držet se itineráře za každou cenu

S předchozím bodem je spojena potřeba některých lidí se při plánování dovolené do Norska za každou cenu držet itineráře. Já tomu rozumím. Určitě vám to doma dalo spoustu práce si vyzjistit všechna místa, která „prostě musíte“ navštívit, dát je do mapy a nějak rozumně je pospojovat, aby to dávalo smysl a vy jste toho stihli co nejvíce. 

Tahle rada se těžce poslouchá, ale snažte se mít svůj itinerář trochu flexibilní. Nemá smysl vyrážet na horskou túru v momentě, kdy prší a není na krok vidět. Jednak si jí velmi pravděpodobně neužijete (pokud nemáte tak trochu masochictické sklony) a druhak to může být nebezpečné. 

Snøhetta_traverz
Krásný zářijový den na vrcholku Snøhetta v Dovrefjellu, září 2017
Snøhetta_traverz srpen
Vrcholek Snøhetta v Dovrefjellu v sprnu 2016. Ostrý mrazivý vítr, namrzlé kameny a minimální viditelnost.

Netvrdím, že nutně spadnete z Trolltungy dolů (i když takový případ už se taky bohužel stal), ale ono ani vyvrknutý kotník nebo koleno není v horách nic pěkného. Věřte mi, mluvím z vlastní zkušenosti. 

V Norsku je tolik nádherných míst, že si můžete dovolit určitou flexibilitu ve vašem plánu a snažit se plánovat podle počasí. Když je špatná předpověď počasí na západním pobřeží, tak to nutně neznamená, že ve vnitrozemských horách bude také hnusně a naopak.

Plánování dovolené do Norska podcenění počasí
I mistr tesař se někdy utne a neodhadne počasí a sněhovou situaci 😀

Tip: Není předpověď jako předpověď. Většina Čechů zná norské stránky yr.no. Já raději koukám na pent.no, který je takový mezistupeň mezi většinou mírně optimistickým yr.no a mírně pesimistickým storm.no. A pak se člověk koukne z okna a stejně to je úplně jinak 🙂 

Pod ledovec se neleze!

Na internetu pravidelně narážím na fotky lidí, kteří se v Norsku fotí stojíc pod čelem ledovcového splazu – u Svartisenu, u Nigardsbreenu nebo pod Briksdalsbreenem atd. Co hůř, potom co takhle neuváženě riskují vlastní život fotky vystaví na internet s popiskem jak je Norsko krásné a k podobné blbosti podněcují další turisty. Takže lidi: POD LEDOVEC SE NELEZE!!!

Ledovec je jako živý organismus. Hýbe se, taje, praská a ODPADÁVAJÍ Z NĚJ KUSY LEDU, které mají klidně velikost ledničky. Až se na vás bude takový ledový balvan řítit, tak je úplně jedno, že tam stojíte s průvodcem nebo že tam jsou i jiní lidé. Chápu, že chcete mít super fotky nebo že si chcete sáhnout na ledovec, ale v tom případě si zamluvte chůzi po ledovci s lokálním průvodcem. 

Tady je pár bilancí nehod u norských ledovců: 

  • U Nigardsbreenu zemřel v roce 2014 manželský pár z Německa potom, co je rozdrtil padající led. Před očima svých dvou dětí. 
  • V roce 2018 zde zemřel další turista z Rakouska, poté co ho padající led odhodil do ledovcové řeky. 
  • U Svartisenu zemřel v roce 2007 český turista. 

 

ledovec Jostedalsbreen Norsko
Při svojí první návštěvě Norska jsem si taky vlezla pod ledovec. Však tam bylo asi 50 lidí, tak není čeho se bát že? Jenže pak rána jak z děla a najednou koukám, jak se přímo na nás valí obří kusy ledu. Naštěstí se tenkrát nikomu nic nestalo.

Nedávno jsem se pustila do diskuze s jednou paní, která v jedné z největších českých cestovatelských skupin n FB publikovala fotky, na kterých stojí pod ledovcem Svartisen. Snažila jsem se ji vysvětlit, že toto je opravdu nebezpečné a prosila ji, aby obrázky z internetu stáhla. Nakonec jsme si to s paní vyříkali, ale jeden z jejích argumentů v průběhu diskuze byl ten, že tam byla s (českým) průvodcem, takže to bylo oukej. To mi přišlo na hlavu postavené. Takže ještě jednou pro všechny, ať už turisty nebo jejich průvodce: POD LEDOVEC SE NELEZE!!!

 

Díky za přečtení! Pokud vás článek zaujal, budu ráda, když ho pošlete dál do světa 🙂

PLÁNUJETE DOVOLENOU DO NORSKA?

ZAČNĚTE TADY!

OTÁZKY OHLEDNĚ CESTOVÁNÍ DO NORSKA?

Zeptejte se v komentářích nebo se přidejte k FB skupině Cestujeme do Skandinávie.  


14 komentářů: “10 nejčastějších chyb, které lidi dělají při plánování dovolené do Norska”

  1. Já mám jedno podcenění pro turisty – chodce… V čechách na našich super turistických stezkách ujdu +-25 km pohodovým výletním tempem…. někdy i víc… A s tímto jsem si plánovala i přechod Hardangerviddy… Jak jsem byla překvapená, když z Finse do Kjeldebu (nějakých 30km) jsem šla dva dny… z čehož prvních 15km kolem ledovce jsem šla šílených 11 hodin. Vůbec mi totiž nedošlo, že v Norsku není tak snadný terén jako u nás, a vůbec jsem nepočítala třeba s broděním , které hodně zdržuje… Ale Norsko je jinak boží… byla jsem tam už 5x a určitě ještě někdy zavítám.

  2. Ahoj, s kamarádem chceme jet v létě do Norska stanovat. Chteli bychom jet na víc dní, v terénu asi na 10. Jaké místa/národní parky jsou pěkné a vhodné k 10 dennímu campování? Co třeba Hardangevirdda?

  3. Ahoj, s kamarádem chceme jet v létě do Norska stanovat. Chteli bychom jet na víc dní, v terénu asi na 10. Jaké místa/národní parky jsou pěkné a vhodné k 10 dennímu campování? Co třeba Hardangevirdda?

    • Ahoj Šimone, Hardangervidda je skvělá volba! 🙂 Já mám osobně ještě moc ráda NP Femundsmarka, který je velmi odlehlý a člověk tam nepotká moc jiných turistů, plus se tam dají využít k přespání chatky od norských lesů.

  4. Ahoj a je nějaký jiný tip, jak se levně dostat z Osla na letiště Sandefjord-Torp? Letíme z Katowic do Bergenu. Pak bohužel masovým výletem lodí a Flámskou železnicí a pak den a půl v Oslu. Více času bohužel nemáme a nemá nám kdo doma déle hlídat prcka. Co jsem se koukala, tak kdybychom si výlet z Bergenu do Osla vlakem a lodí hledali a dělali sami, tak to moc velký cenový rozdíl nebyl. Teď se po přečtení článku o masovém turismu v Norsku toho docela obávám.

  5. Ahoj,

    s kamarády se chystáme v období 19-29. září prozkoumat jih Norska a mne by zajímalo jaké je v tomto období počasí.
    díky moc,
    PS: tento blog se super nápad a velice chválím
    H.

  6. Ahoj,

    s kamarády se chystáme v období 19-29. září prozkoumat jih Norska a mne by zajímalo jaké je v tomto období počasí.
    díky moc,
    PS: tento blog se super nápad a velice chválím
    H.

    • Ahoj Honzo. Díky za milý komentář. Zrovna jsem dopsala článek o počasí v Norsku, tak můžeš mrknout. Nicméně tě moc nepotěším, počasí může být jakékoliv. Můžeš se trefit fakt do krásného, slunečného a barevného podzimu nebo ti taky může celých deset dní propršet. Kdyby to bylo s počasím na západě na prd, tak zkuste jet do hor více ve vnitrozemi (například Rondane nebo Dovrefjell). https://realcamplife.com/cs/pocasi-v-norsku/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..