Vyberte stránku

The North Sea Route (Nordsjøruta) je silnice vedoucí po jižním pobřeží Norska mezi městy Kristiansand a Haugesund. Tento nádherný region je turisty, kteří přijedou trajektem z Dánska, často přehlížen a jejich první zastávkou bývá často až skalní kazatelna Preikestolen u Stavangeru. Což je veliká škoda! Co byste po cestě neměli vynechat? 

Preikestolen
Opuštěné doly v Magma Geoparku
Via Ferrata Migaren v Jøssingfjordu

Po našem neplánovaném návratu z Argentiny jsme trávili povinou karanténu na Ivarově chatě poblíž Haugesundu daleko od lidí. Jelikož jsme společně s naší dodávkou nechali v Argentině i většinu našeho oblečení a kempingového vybavení, tak jsme se po skončení karantény a odevzdání Ivarovy bakalářky rozhodli navštívit Oslo a prohledat těch pár krabic, které jsme nechali v garáži u Ivarovy mamky. 

Přestože jsme krátce po karanténě podnikli pár jednodenních výletů (především cestu za rozkvetlými sady do Hardangeru), tak jsme se těšili, že konečně zase budeme moct strávit pár dní cestováním. Koupili jsme si tedy staršího a levného Forda Focuse a naplánovali si roadtrip. Na trasu z Haugesundu do Osla, která normálně trvá okolo 8 hodin jsme si vyhradili 8 dní, kdy jsme chtěli prozkoumat jižní pobřeží Norska.

Většina turistů, kteří jedou do Norska vlastním autem připluje trajektem do Kristiansandu a odtamtud se pak vydá po hlavní silnici E39 směrem na Stavanger a Preikestolen. Zhruba 300 kilometrovou vzdálenost překonáte klidně za den. 

Což je podle nás škoda, protože tento region toho má hodně co nabídnout a po dlouhé cestě na sever je prima si odpočinout a protáhnout si nohy cestou k pobřežním jeskyním nebo jízdou na drezínovém kole na nepoužívané železniční trati. Nebo je libo strávit noc v houpací síti v tunelu, zkusit jednoduchou via ferratu, pozorovat západ slunce na bílých písčitých plážích nebo omrknout Trolí penis? 

V následujících odstavcích vám naservírujeme tipy na zajímavá místa na jižním pobřeží Norska, která jsme během našeho 8 denního roadtripu. Jako bonus na konci článku najdete návrh na týdenní itinerář. 

The North Sea Route Map
Bílá písečná pláž Borestranda nedaleko Stavangeru v Norsku
Pláž Borestranda nedaleko Stavangeru
Vesnice Roligheten v jižním Norsku
Vesnice Roligheten
Via Ferrata Migaren v Jossingfjordu v jižním Norsku
Via Ferrata Migaren

Pozn: My jsme jeli ve směru Haugesund – Kristiansand. Vzhledem k tomu, že naprostá většina z vás pojede tuto trasu opačným směrem, tak jsem tomu přizpůsobila pořadí v jakém vám jednotlivé atrakce a místa popíšu.   

Maják v Lindesnes

Maják v Lindesnes byl postaven v roce 1656, což ho pasuje na nejstarší norský maják. Mimo toho je to také nejjižnější bod pevninského Norsk – nejsevernější bod norské pevniny je osdud vzdálen 2,518 km. 

 Budovy v okolí majáku dnes slouží jako muzeum majáků, které je otevřeno denně během letní sezóny. Vstupné přijde na 80 NOK pro dospělé a 25 NOK pro děti. V jedné z budov poblíž majáku je dokonce možné přespat, na což si brousím zuby. Ubytování ale bývá zamluvené dlouho dopředu a mě osobně láká zde strávit nějakou bouřlivou zimní noc kdy je pobřeží bičované silnými vlnami. Alespoň tak si já představuji ten pravý zážitek z noci na majáku. 

Pokud do Lindesnes zavítáte, tak se rozhodně vydejte prozkoumat okolí majáku. Na útesech vedou desítky různých cestiček a výhledy na rozeklané pobřeží a červenou špičku majáku jsou nádherné. Můžete si tak maják prohlédnout alespoň z dálky, pokud se vám zrovna nechce platit za vstup do areálu. 

Skalnaté pobřeží v okolí majáku Lindesnes - nejjižnějšího místa norské pevniny
Skalnatá krajina v okolí majáku Lindesnes

Další zajímavou atrakcí, kterou v Lindesnes můžete navštívit je UNDER, což je první podvodní restaurace v Evropě. Za návrhem této netradiční budovy stojí známé architektonické studio Snøhetta, jejichž práci můžete znát například z projektů jako je opera v Oslu, Tverrfjellhytta v národním parku Dovrefjell National Park nebo první energeticky pozitivní hotel Svart u ledovce Svartisen. 

Restaurace získala v roce 2020 jednu Michellinskou hvězdu. Rezervace se přijímají na půl roku dopředu a menu vyjde na  2,250 NOK (225 EURO). Což vysvětluje, proč jsme si ji prohlédli jenom zvenčí.

Podvodní restaurace Under v norském Lindesnes
Podvodní restaurace Under v norském Lindesnes

Jízda na šlapací drezíně ve Flekkefjordu

Jízdu na šlapací drezíně jsem si chtěla vyzkoušet asi tak od té doby, kdy jsem jako dítě viděla film Páni kluci. Jakmile jsem zjistila, že ve Flekkefjordu půjčují drezíny na staré železniční trati, tak jsem o tom mluvila tak dlouho než Ivar souhlasil, že mě tam vezme. 

Flekkefjordbanen, jak se železnice nazývá, spojuje město Flekkefjord s jižní železnicí neboli Sørlandsbanen vedoucí mezi Oslem a Stavangerem. Železnice byla otevřena v roce 1904 a poslední vlak zde projel v roce 1990. 

Jízda na drezínovém kole byla boží! Očekávání jsem měla hodně vysoké, ale Flekkefjordbanen ho předčila. Stanice kde železnice začíná je přímo v centru města, ale hned za prvním tunelem jsme nechali město za zády a užívali si krásné norské přírody.  Na 17 kilometrovém úseku mezi Flekkefjordem a Sirou je celkem 17 tunelů a nejdelší z nich je přes kilometr dlouhý. 

Jinak nemusíte mít obavy, že se v tunelu s někým srazíte. Odjezdy na železnici jsou denně ve 12:00 a 16:00 a drezíny mají daný čas, kdy se mohou nejdříve otočit na zpět. Jak daleko dojedete je jen na vás.  

Manipulace s drezínovým kolem není nijak náročná. Silní chlapi ji zvládnou otočit sami, ale je lepší, když jsou na to dva lidé – ten druhý přizdvihne zadek drezíny a spíše balancuje než že by zdvihal plnou váhu. My jsme s manipulací problém neměli, ale starší pár před námi s tím dost bojoval. Kdybyste měli v plánu na Flekkefjordbanen vyrazit, tak si to zkuste ještě předtím než odjedete ze stanice! 

Celý trip do Siry a nazpět zabere zhruba 4 hodiny. Drezína má dvě sedačky, ale na straně se dá sklopit sedačka, kam se vejdou i dvě děti. Helmu, vestu a čelovku dostanete zapůjčené, ale pokud jste citliví na zvuky, tak si vemte špunty do uší. Při průjezdu tunelama je celkem chladno, takže nezaškodí mikina nebo větrovka. Drezíny na Flekkefjordbanen si můžete půjčit v průběhu letní sezóny od začátku června do konce září za 600 NOK za kolo. 

Nádherná krajina v okolí železniční trati Flekkefjordbanen
Nádherná krajina v okolí železniční trati Flekkefjordbanen
Projížďka na drezínovém kole na železniční trati Flekkefjordbana v jižním Norsku

Jeskyně Brufjell

Brufjellhålene jsou jeskyně nedaleko vesničky Åna-Sira, která se nachází asi 20 km západně od Flekkefjordu. Netradiční jeskyně a “obří hrnce” vznikly v průběhu poslední doby ledové zhruba před 20,000 lety. Hladina moře v té době byla o pár metrů výš a jeskyně tak vytvořily mořské vlny narážející na pobřeží. 

Túra k jeskyním není dlouhá, ale na jejím konci vás čeká náročný sestup z útesu, který by se dal přirovnat k lehké via ferratě. Já nemám úplně ráda výšky, tak jsem byla zvědavá, jak sestup zvládnu, ale upřímně to není nijak moc exponované a v těžších úsecích jsou ve skále železa a ocelová lana. Sestup bych ale nedoporučovala za špatného počasí. 

Jeskyně Brufjell v jižním Norsku
Jeskyně Brufjell
Jeskyně Brufjell v Magma Geoparku v jižním Norsku
Jeskyně Brufjell

Turistika v  Magma Geoparku

Magma Geopark je jeden ze dvou geoparků v Norsku. Rozkládá se na území o velikosti 2,329 km² mezi Flekkefjordem na východě, Egersundem na západě a Byrkjedalem na severu. 

V geoparku je spousta možností, kam se vydat na túry (nebo boulderovat a lézt). Pravděpodobně nejznámějším turistickým cílem je skalní útvar, který díky svému tvaru získal název Trolí penis (Trollpikken). 

My jsme si zamilovali oblast v okolí Jøssingfjordu, kde jsme vyrazili na via ferratu Migaren. Původně jsme plánovali, že si projdeme trasu Hellersheia, ale vzhledem k tomu, že jsme chytli vlnu veder a měli 30 stupňů ve stínu, tak se nám úplně nechtělo trajdat po vyprahlých skalách a na místo toho jsme zamířili do opuštěných dolů se trochu zchladit. 

Přehlednou mapku všech turistických atrakcí, které můžete v Magma Geoparku navštívit najdete na oficiálních stránkách geoparku (v angličtině). 

Domy pod převisem Helleren v jižním Norsku
Helleren v Jøssingfjordu
Domy pod převisem Helleren v jižním Norsku
Helleren v Jøssingfjordu

Via Ferrata Migaren v Jøssingfjordu

Ferraty mě vždycky lákaly. Předloni jsme měli v plánu zkusit via ferratu v Loenu, ale nakonec jsem vyměkla a výstup jsme vzdali (trochu k tomu nahrálo i to, že zrovna pršelo jinak bych Ivara asi nepřesvědčila tak lehce). Nepotřebuju lézt žádné déčkové nebo éčkové feraty. Naopak jsem chtěla pro začátek vyzkoušet něco lehoučkého, abych viděla, jestli mi na ferratě vadí výšky stejně jako při lezení nebo jestli to nebude tak hrozné. 

Via ferrata Migaren v Jøssingfjord je pro začátečníky (nebo starší děti) perfektní. Po většinu času to je spíš procházka po římse s božími výhledy na fjord a skály v jeho okolí a člověk se při tom v klidu a pohodě naučí manipulovat s feratovým setem. 

Nejzajímavější část feraty je zhruba v polovině, kdy cesta prochází malým vodopádem v lehce exponované části. Z fotek jsem z tohoto úseku měla fakt bobky, ale naživo to byla zábava. Přímo v momentě, kdy člověk stojí pod vodopádem si navíc musíte přecvaknout jištění, takže si tu spršku opravdu vychutnáte. 

Já jsem trochu doufala, že ferrata povede až nahoru na náhorní plošinu a dolů budeme moc sejít podél staré lanovky, která kdysi dopravovala lidi a materiál k továrně zpracující titan z nedalekých dolů. Bohužel tomu tak nebylo, za vodopádem začala ferrata klesat a my jsme se vrátili zpět do údolí. 

Pokud byste měli chuť via ferratu Migaren vyzkoušet, tak půjčení vybavení a vstup na ferratu přijde na 300 NOK na osobu. Trochu opruz je, že si pro vybavení musíte dojet do Egersundu a následně jej tam zase vrátit, ale není to až tak velká zajížďka. 

Via Ferrata Migaren v Jossingfjordu v jižním Norsku
Via Ferrata Migaren
Via Ferrata Migaren v Jossingfjordu v jižním Norsku
Via Ferrata Migaren

Kouzelná vesnička Sogndalstrand

Sogndalstrand je vesnička, která vypadá jako kdyby ji někdo vystřihl z katalogu cestovek. Hlavní (pěší) ulici lemují bíle natřené dřevěné domky z 18. a 19. století a vy máte pocit, jako kdybyste cestovali v čase. S Ivarem jsme vtipkovali, že abyste mohli v Sogndalstrandu bydlet, tak musíte v nájemní smlouvě podepsat, že budete mít v oknech a na zahradě minimálně dvacet květin a před domem alespoň jedno vintage kolo pro hipstery, které slouží jako květináč.  

My jsme si v Sogndalstrandu dali zmrzlinu, kterou jsme si užili na mole s výhledem na moře a ústí řeky Sokno, která je prý skvělá pro rybaření (lososů). 

A teď beze srandy, pokud budete hledat ubytování na jihu Norska, tak noc v Sogndalstrandu je podle mě jasnou volbou. 

Sogndalstrand village in southern Norway
Hlavní třída v Sogndalstrandu

Opuštěné doly v okolí Egersundu

Během 18. a 19. století bylo hornictví společně s rybářstvím v okolí Egersundu hlavním zdrojem obživy. V oblasti se těžil ilmenit, molybden a další minerály. 

My jsme se nejdříve vydali k dolům Blåfjell,  kde se mezi lety 1863 a 1876 těžil ilmenit. Ilmenit je minerál (oxid železnato-titaničitý), který se používá pro výrobu oxidu titaničitého. Ten najdete například v barvách, kosmetice a opalovacích krémech nebo jako potravinářské barvivo E171.

Hora Blåfjell mně osobně připomněla sýr ementál. Dolování totiž probíhalo ve třech patrech a do každého patra vedlo několik vstupů. Vzhledem k tomu, kolik má v sobě hora děr jsem byla překvapená, že se to ještě celé nesesypalo. Ostatně vstup do dolů je povolen pouze s průvodcem a v nejnižším patře mu brání zamřížovaná brána. 

My jsme si s Magma Geopark domluvili prohlídku a bylo to super! I když se ale nedostanete do dolu, tak příroda v okolí také stojí za návštěvu. Jede se sem po staré cestě, která původně sloužila jako železnice pro dopravu materiálu z dolu do přístavu. Cesta je uzoučká tak na jedno auto (na karavan zapomeňte). Cestou můžete zastavit u zajímavého kamene – Ruggestein. Jedná se o 74 tunový balvan, který můžete rozviklat! 

Bývalé titanové doly Blafjell v Magma Geoparku poblíž Eggersundu v jižním Norsku
Jeden z mnoha vstupů do bývalých ilmenitových dolů
Zajimavá krajina na území Magma Geoparku v okolí dolů Blåfjell
Zajimavá krajina na území Magma Geoparku v okolí dolů Blåfjell

Na druhý den jsme vyrazili na procházku k starým  dolům v Gursli. Težba molybdenu zde probíhala mezi lety 1915 a 1919, kdy byla díky první světové válce velká poptávka po molybdenu, který se používal při výrobě oceli. Stejně jako doly v Blåfjell jsou i doly v Gursli (prozatím) uzavřené pro veřejnost. Nicméně v jednom místě prochází turistická stezka velikou jeskyní ze které vede několik vchodů do dolů (kam je ale vstup zakázán). 

Zpět k parkovišti můžete jít tou samou cestou, odkud jste přišli. Nebo si můžete výlet protáhnout o jednoduchý výstup na náhorní plošinu plnou malých jezírek a zastavit se například u Hattesteinen – dvou na sobě položených kamenů, na které je celkem kumšt vylézt. I Ivar u toho vypadal lehce nemotorně! 

Na téhle procházce (a vlastně u většiny procházek a túr, které jsme v geoparku podnikli s výjimkou jeskyní Brufjell) jsme po celou dobu nikoho nepotkali! 

Obří jeskyně, ze které vede několik šacht do opuštěných molybdenových dolů v Gursli
Obří jeskyně, ze které vede několik šacht do opuštěných molybdenových dolů v Gursli
Skalní formace Hattesteinene
Hattesteinene
Skalní formace Hattesteinene
Hattesteinene

Trolí penis u Eggersundu

Trolltunga (Trolí jazyk) patří k těm nejnavštěvovanějším místům v Norsku. Ale víte, že tu máme spoustu dalších míst pojmenovaných po trolech? Tak třeba Trollstiegen (Stezka trolů), Trollveggen (Stěna trolů), jeskyně Trollkirka, pohoří Trollheimen (Domov trolů), Trollskogen (Les trolů) a podobně. Podle mě zdaleka nejlepší je ale Trollpikken neboli Trolí penis.

 
Ten se ve světě “proslavil” loni v červenci potom, co ho nějaký kokot navrtal a Trolí penis upadl.To mohl být konec více než 10.000 leté historie Trolího penisu. Jenže místní to nevzdali, v crowdfundingové kampani vybrali skoro 20.000 Euro a penis znovu vztyčili. Takže teď zas stojí v celé své kráse.
 
Procházka k Trolímu penisu není nijak náročná. Cesta tam i zpět zabere 2 hodiny a krajina v okolí Trolí chlouby je fakt nádherná! 
Trolí penis v Norsku
Trolí penis
Rocky landscape around the Troll´s penis (Trollpikken)
Krajina cestou k Trolímu penisu

Písčité pláže v okolí Stavangeru 

Krajina v okolí Jæren je úplně odlišná od toho, co si většina lidí představí když se řekne Norsko. U Egersundu necháte za sebou kopce, skály a fjordy a namísto toho vás uvítá rovinatá zemědělská oblast. 

Největší atrakcí na tomto úseku cesty je pobřeží, které lemuje na 70 km dlouhých písčitých pláží, kde narozdíl od jižních států není většinou ani noha. (Možná s tím bude mít něco dočinění teplota vody). Asi nejznámější z pláží mezi Jæren a Stavangerem je Borestranda, která je vyhledávanou lokalitou pro surfaře a kitesurfery. Co nás překvapilo, tak půjčení vybavení a 2 hodinky s instruktorem vyjdou jen na 350 NOK, takže máme plán na příště! 

Tip: Na parkovištích u pláží je zakázáno parkování dodávek a karavanů přes noc. 

Západ slunce na pláži Borestranda poblíž Stavangeru
Západ slunce na pláži Borestranda poblíž Stavangeru
Pláž Borestranda v západním Norsku
Pláž Borestranda

Stavanger: Hlavní město ropného průmyslu

Ve Stavangeru je spousta míst, které stojí za návštěvu. Vyhledávanými atrakcemi jsou například staré dřevěné domky z 18. století ve starém Stavangeru (Gammle Stavanger) nebo monument Sverd i Fjell (Meče ve skále), který připomíná bitvu u Hafrsfjordu z roku 872, kdy král Harald Krásnovlasý sjednotil Norsko.

Sjednocení Norska je podle legend tak trochu milostnou romancí. Příběh začal nabídkou k sňatku, jehož výsledkem bylo odmítnutí od Gydy Eiríksdóttir, dcery sousedního krále. Ta údajně řekla, že se nestane Haraldovou ženou „dokud se nestane králem celého Norska“.

A Harald přísahal, že se neostříhá ani neučeše, dokud nebude jediným králem Norska. O deset let později na něj mohly norské fjordy oprávněně hledět jako na upraveného, načež si změnil také svoje přízvisko z „Rozcuchaný“ na to, pod kterým je znám dnes – „Krásnovlasý“.

Zdroj: Wikipedie

Mz už jsme Stavanger navštívili několikrát, takže jsem pro tentokrát Ivara uprosila, abychom se zašli podívat do ropného muzea. Ropný průmysl v Norsku je od 60. let minulého století soustředěn právě ve Stavangeru, odkud většina pracovníků pendluje za prací na ropných plošinách. 

Do muzea jsem se opravdu těšila, protože mi ho všichni doporučovali a na internetu mělo skvělá review, ale po pravdě jsem byla trochu zklamaná. Podle mě mohly být expozice mnohem více interaktivní a edukativní. (Na druhou stranu musím říct, že zde bylo několik omezení kvůli Covidu, takže jsme si muzeum zažili v trochu omezené formě). Neříkám, že bych muzeum nedoporučila, to zase jo, ale čekala jsem víc. 

Pokud byste si chtěli udělat vlastní názor, tak muzeum je otevřené denně a vstupné vyjde na 150 NOK pro dospělé a 75 NOK pro děti.

The oil museum in Stavanger
Ropné muzeum ve Stavangeru

Výstup na Preikestolen (Pulpit rock)

Preikestolen asi není třeba představovat. Jedná se totiž o jednu z nejnavštěvovanějších přírodních atrakcí v Norsku. Plošina čtvercového tvaru o rozměrech 25 x 25 metrů se tyčí 600 metrů nad hladinou Lysefjordu. Podobně jako mnoho dalších přírodních atrakcí v tomto regionu se Preikestolen zformovala během poslední doby ledové zhruba před 10,000 lety. 

Túra k Preikestolen není nijak zvlášť náročná pokud jste zvyklí se alespoň trochu hýbat. (Loni jsme tam došli s mým 70 letým tátou). Je ale potřeba nepodcenit počasí a oblečení. Čeští turisté jsou v tomhle celkem v pohodě, ale pokaždé, když jsem šla nahoru, tak jsem potkala nějaké Asiatky v šatičkách a balerínkách. 

Východ slunce nad Lysefjordem
Východ slunce nad Lysefjordem

Tip: Parkování u Preikestolen stojí 250 NOK. Platbě parkovného se nevyhnete, protože už několik km před parkovištěm jsou všude cedule se zákazem parkování a vjezdy do lesa jsou zabarikádované kameny a řetězy. Se spaním na divoko v dodávce z podobného důvodu také nepochodíte. Na parkovišti je spaní přes noc zakázané. Za 220 NOK na noc můžete přespat v Preikestolen camping. 

Skalní kazatelna Preikestolen v Norsku
Preikestolen
Skalní kazatelna Preikestolen v Norsku
Preikestolen

7 denní itinerář cesty po jižním pobřeží Norska

Den 1: Návštěva majáku v Lindesnes, jízda na drezínovém kole v Flekkefjordu, ubytování v Flekkefjordu

Den 2: Výlet k jeskyním Brufjell, Procházka k Helleren v Jøssingfjordu, ubytování v Sogndalstrand

Day 3: Túra v Jøssingfjordu (Hellersheia) nebo Via Ferrata Migaren, výlet k dolům Blåfjell, ubytování v Sogndalstrand

Den 4: Výlet k dolům v Grusli poblíž Moi, ubytování v Egersund

Den 5: Coasteering adventure v Egersundu (pouze v neděli), výlet k Trolímu penisu, západ slunce na pláži Borestranda, cubytování na pláži Borestranda 

Den 6: Prohlídka Stavangeru, ubytování ve Stavangeru 

Day 7: Túra na Preikestolen, ubytování ve Stavangeru

Nevíte si rady s plánováním dovolené po Norsku? Nemáte na to čas? Nebo vás to prostě nebaví? Napište mi, ráda vám pomohu s tvorbou itineráře na míru. 

Kempování v Norsku

Díky ojedinělému zákonu  Allemansretten je v Norsku kempování na divoko (mimo kempy) povolené. Zjednodušeně řečeno si můžete postavit stan v podstatě kdekoliv, pokud nejste na soukromém pozemku a jste alespoň 150 metrů od nejbližší obydlené budovy nebo chaty.

Pokud plánujete kempovat mimo horské oblasti, pak byste na stejném místě neměli zůstat déle než 48 hodin (pokud nemáte povolení majitele pozemku). 

Obecná pravidla pro kempování na divoko!

  1. Najděte si vhodné místo na kempování (někde, kde to není zakázáno, nejste moc na očích a nehrozí vám žádné nebezpečí)
  2. Chovejte se slušně – nic po sobě nezanechejte a pokud v okolí najdete bordel, tak ho ukliďte. 
  3. Pokud si odskočíte na velkou, tak svůj výtvor zakopejte. Poletující toaletní papír a vlhčené ubrousky do přírody nepatří. Pokud to nejste schopni respektovat, tak běžte do kempu. 
  4. Respektujte zákaz rozdělávání ohně (od 15. dubna do 15. září)
  5. Pokud cestujete se psem, zjistěte si jaká jsou pravidla ohledně používání vodítek v dané kommune (mezi 1. dubnem a 20. srpnem platí po celém Norsku båndtvang (povinnost mít psa na vodítku). 
  6. Respektujte divokou zvěř
Kempování na divoko v Norsku na pláži Borestranda
Kempování na divoko na pláži Borestranda

Plánujete dovolenou do norska?

Začněte tady!

KAM DÁL?

OTÁZKY OHLEDNĚ CESTOVÁNÍ DO NORSKA?

Zeptejte se v komentářích nebo se přidejte k FB skupině Cestujeme do Skandinávie.  

shares