Zajímavosti o Norsku: 8 perliček o životě na severu


Proč lidé ze severu mají problém rozumět lidem z jihu? Co je norské národní jídlo? Mají tady prohibici nebo ne? Jak vlastně dělá liška? Proč tu nikdo nekouří? Co je to snus? A opravdu jsou Norové promiskuitní? To se dozvíte v následujícím seznamu zajímavosti o Norsku.

1. Norské dialekty

Norština není vůbec složitý jazyk. Trochu jako němčina, jenom jednodušší. Lehké jako facka, řeknete si a zaradujete se, že za půl roku si plynně zakonverzujete s urostlými Vikingy. Jenže pak vás ale čeká nemilé překvapení v podobě norských dialektů a zjištění že i lidé ze severu nerozumí lidem z jihu a lidem ze Stavangeru nerozumí vůbec nikdo.

Jeden by si řekl, že by se v pětimilionové zemi mohli domluvit na jednotném jazyce a nekomplikovat to, ale pokud se nad tím člověk zamyslí z geografického a historického hlediska, tak mu dialekty začnou dávat smysl. Jednak má Norsko od severu k jihu více než 1,500 km a do šedesátých let, kdy Norové objevili ropu a zbohatli, byla infrastruktura místy tak špatná, že lidé sice viděli do oken sousedům na druhé straně fjordu, ale silnice či trajekty chyběli.

Naučit se bokmål, což je oficiální spisovná verze norštiny, kterou používá cca 80 procent obyvatel, a která se obvykle učí na kurzech norštiny, není zas tak náročné. Problém je ale s výslovností a větnou melodií. Trik je v tom znít přehnaně šťastně na konci každého slova „så spennENDE!“ a to i když nejste šťastní ani trochu. 

Norové z okolí Osla třeba s trochou štěstí vaší lámané norštině i porozumí. Od ostatních Norů, kteří jsou samozřejmě neskutečně pyšní na svůj dialekt, kterým mluví dalších 200 lidí v jejich vesnici, se pak dočkáte zdvihlého obočí a reakce ve stylu Hva? (Kva, Hvæ, Ka, Ke, Kæ, Ker), což je norská verze pro: ‚promiň, nerozuměl jsem ti, můžeš to prosím zopakovat‘. A pak přepnou do angličtiny, protože anglicky se v Norsku domluví víc lidí než v Kanadě.

spaní na divoko u parkoviště u ledovce Bøyabreen v národním parku Jostedalsbreen

2. PIZZA GRANDIOSA – norské národní jídlo

Nenechte se zmást, když vám někdo bude tvrdit, že norským národním jídlem je Fårikål (kusy ovčího masa s rozvařeným zelím) nebo Pinnekjøtt (super slané uzené jehněčí) nebo nedej bože Smalahove (vařená ovčí hlava). Nejoblíbenějším jídlem nejsou dokonce ani ryby či pochoutky z losího, sobího nebo velrybího masa, které je tu mimochodem k dostání normálně v supermarketu, nýbrž mražená pizza Grandiosa.

Ta byla poprvé vyrobena v roce 1980 a od té doby její popularita narostla natolik, že ji až 160 000 Norů servíruje na Štědrý den. Ročně se jí v pětimilionovém Norsku sní více než 24 milionů kusů. Kdybyste poskládali na sebe všechny krabice od pizz Grandiosa, které se v Norsku sní během jednoho dne, měli byste věž velikosti Sněžky. Grandiosa je prostě něco jako národní poklad.

V roce 2006 byl vydán singl s názvem “Respect for Grandiosa” jako reklama na nový druh pizzy, který byl zrovna uveden na trh. Tento song se udržel na vrcholu žebříčku nejvíce hraných písní v Norsku po celých osm týdnů! Podobně se na vrchol hitparády vyšvihl I další song ”Full pakke”, ve kterém se objevil jednoduchý chytlavý tanec, který se rozšířil po norských klubech rychlostí blesku…

3. Brunost neboli hnědý dýr

Když už přišla řeč na norské jídlo – Brunost neboli hnědý sýr je norská specialita, kterou rozhodně nelze opomenout. Prý si ho buď zamilujete, nebo ho budete nenávidět, nic mezi tím prý neexistuje. Vzhledově připomíná výbušninu C4, chuťově pak Eidam zkombinovaný s karamelkami. Norové na něj ale nedají dopustit. 

Sýr se krájí na tenké plátky ne nožem, ale kráječem na sýr, který je norským vynálezem. Jí se buď na slano s máslem na chlebu či knäckebrotu, ale i na sladko s džemem a waflemi. Na trhu je ho několik druhů, které se od sebe liší způsobem výroby a obsahem tuku.

V roce 2013 se brunost dostal do povědomí lidí i mimo Norsko, potom, co kamion, převážející 27 tun téhle pochutiny zničehonic vzplanul uprostřed tunelu Brattli poblíž Tysfjordu v severním Norsku. Požár hořícího sýra zuřil v tunelu celých pět dní a oblaka toxického kouře zpomalovala záchranné práce. I potom, co se požár podařilo uhasit, musel být tunel na dalších několik týdnů uzavřen.

4. Ostehøvel do každé rodiny!

Vy jste udělali velký krok pro lidstvo, ale my jsme udělali malý krok pro sýr – zpívá norská skupina Kollektivet v písni Æøå, kde vyzdvihuje délku norské abecedy nad anglickou. Ostehøvel, neboli do češtiny doslovně přeložen jako hoblík sýru, vynalezl v roce 1925 stolař Thor Bjørklund z Lillehameru. Přeci jenom brunost, pokud není nakrájen na tenké plátky, tak chutná jako karamelka a ještě k tomu se lepí na zuby. Proto ho možná při obědvání klasického norského matpakke (balený oběd – nejčastěji právě chléb s brunostem) napadlo netradiční využití hoblíku.

V roce 1927 si pak vynález nechal patentovat a založil firmu Thor Bjørklund & Sønner AS, která vyráběla hoblíky sýra až do roku 2010, kdy ji odkoupila jiná společnost. Za dobu existence Bjørklundovy firmy bylo vyrobeno více než 50 milionů hoblíků. 

Mnohé z nich našly své místo a uplatnění i v českých domácnostech. Norové si ho dokonce cení natolik, že na jeho památku vytiskla norská pošta v roce 1999 speciální známku v hodnotě 3,60 NOK.

5. What does the Fox say? (Jak dělá liška)

Tahle kýčovitá chytlavá píseň už má na youtubu skoro 600 milionů shlédnutí a stomilionovou hranici pokořila snad nejrychleji ze všech nahrávek. Jedná se o dílo norského bratrského dua Vegarda a Bårda Ylvisåker, známými pod jménem Ylvis. 

Na otázku jak dělá liška odpovídají zpěvák a tanečníci v bizarních liščích kostýmech směsicí nereprodukovatelných zvuků a skřeků. Reakce na video v zemích mimo Norsko jsou většinou negativní. Lidé se podivují, kam až to ten showbusiness poklesl nebo co se v Norsku bere za drogy.

Ylvis jsou známí především pro svoji komediální show I Kveld med Ylvis (Dnes večer s Ylvis), kterou dvakrát týdně vysílá televize TV Norge. Hudební klipy jsou jen taková zábavná vsuvka, která v tomto případě měla poukázat na absurditu masové popularity písní jako je Gangam style. 

Pokud si chcete udělat celistvější obrázek o nejpopulárnějším norském komediálním duu doporučuji spustit si hudební klipy „Work it“„Jan Egeland“„Stonehenge“ nebo komediální videa “Intelelevator“ s hlasově ovládaným výtahem. Znalost norštiny není až tak nutná, většina hudebních videí je totiž v angličtině.

6. Snus

Statistiky ukazují, že v Norsku je jenom 5 procent mladistvých ve věku 16 – 24 let pravidelnými kuřáky a dalších 12 procent si občasně zapálí cigaretu. Wow, takový uvědomělý, zdravý národ plný sportovců řeknete si, než si začnete všímat boule pod horním rtem a kulaté krabičky v zadní kapse džín. 

Devět procent Norů totiž denně užívá snus, což je speciální jemně nadrcený tabák původem ze Švédska. Prodává se ve dvou variantách – buď porcovaný do pytlíčků anebo sypaný, ze kterého se udělá lepivá koule a vloží se pod horní ret.

Popularita snusu v posledních letech raketově vzrostla díky zákazu kouření na veřejných místech. Konkrétně podle norského statistického úřadu trojnásobně za posledních pět let. Evropská Unie zakázala prodej snusu v roce 1992, potom co Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila na zdravotní rizika užívání snusu – dlouhodobé užívání může způsobit především rakovinu ústní dutiny a rakovinu slinivky břišní.

Nicméně Švédsko si podmínilo vstup do EU vyjímkou ze zákazu prodeje snusu. Rozdíl v působení snusu a cigaret je především v nástupu účinku nikotinu. Zatímco z cigarety se uvolní okolo 23 ng\ml nikotinu během prvních pěti minut, u snusu to trvá zhruba 30 minut. 

Napoprvé se člověk cítí přiopile, malátně a může mu být i na zvracení. Mladí Norové, který jsou už ale zkušení uživatelé snusu, ho ale s oblibou kombinují s alkoholem… To je pro ně nejrychlejší způsob, jak se začít socializovat. To totiž většina Norů, bez toho aby byli pod vlivem neumí.

Pravidla pro kempování v Norsku: Friluftsliv

7. Vorspiel a Nachspiel

Vorspiel a Nachspiel jsou dvě slovíčka, se kterými se v Norsku setkáte nejpozději v pátek večer. „Přijdeš ke mně na Vorspiel?“ zeptají se Norové a spolehlivě tím vyděsí jakéhokoliv Němce, pro něhož to znamená pozvání na předehru k sexu 🙂 

Protože alkohol je v Norsku extrémně drahý a navíc se dá zakoupit jenom ve specializovaných obchodech, místní bary a kluby většinou před půlnocí zejí prázdnotou. Tady přichází na řadu pre-party neboli Vorspiel, která se většinou koná u někoho doma a účelem je dostat se do nálady, předtím než se před půlnocí vyrazí posledním autobusem do města. Pozor – každý si ale přinese svoje zásoby alkoholu, a pokud se stane, že je nevypije, zase je sbalí a odnese si je 🙂

V Norsku se nepije na chuť nebo s mírou. Jediným účelem je se naprosto zrušit. Přípít se do nálady je ztráta času a peněz. Jedině pokud jste totiž tak opilí, že druhý den můžete spolehlivě tvrdit, že se včerejšek nestal, tak je na čase pustit se do seznamování se s opačným pohlavím. Pokud se pak v klubu nepodaří ulovit si známost na jednu noc, čímž jsou Norové taktéž proslulí, tak následuje Nachspiel, neboli afterparty opět u někoho doma. Kluby totiž zavírají kolem třetí ráno.

8. Sex na jednu noc

Podle statistik mají Norové více sexu na jednu noc, než jakýkoliv jiný národ na světě. Až 72 procent lidí přiznává, že to alespoň jednou vyzkoušeli. Nijak se za to nestydí, dokonce se tím spíše chlubí. Patří to k jakémusi víkendovému folkloru. V pátek a sobotu se prostě zruší v klubu a po krátké konverzaci typu „Vil du være med meg hjem i natt“ (půjdeš se mnou dneska domů) popřípadě „Hjem til meg, eller hjem til deg“ (K tobě nebo ke mně?) následuje odchod z klubu domů, sex, kocovina a ranní šok z toho, kdo to leží vedle vás.

Někdy se stane, že se svým protějškem ze včerejší noci prohodí Norové i pár slov při pojídání brunostu k snídani. To pak může vést i k dalšímu sexu a nakonec možná i k večeři a opravdovému rande. Mimochodem přestože v Norsku existuje stránka, kde je možno si zdarma objednat kondomy, které jsou vám poštou doručeny přímo domů, tak bylo v Norsku v roce 2012 evidováno 21,489 případů chlamydiové infekce.

Zajimavosti o Norsku zeme chlamydii

To by pro dnešek stačilo, příště se třeba rozepíšu o tom, proč Norové nepoužívají kapesníky, co je to norská ruka, anebo proč platí pravidlo „co se stane na Julebordu, zůstane na Julebordu“ 🙂

PS: Jelikož nemám žádné fotky ovčích hlav ani krabic od Grandiossy, tak vám snad čtení zpříjemnily fotky norských krajinek 🙂 

CHYSTÁTE SE NA DOVOLENOU DO NORSKA? 

PAK VÁS MŮŽE ZAJÍMAT:

ZAJÍMAVOSTI O NORSKU: 
Máte-li chuť si přečíst více zajímavostí o Norsku, pak doporučuji články: Dalších 6 zajímavostí o Norsku, jak se v Norsku slaví Velikonoce nebo Vánoce, o největším táboráku na světě nebo článek o přechodu Femundsmarky a úskalí běžkování
 
JAK SE DOSTAT DO NORSKA
Zajímá-li vás, kde sehnat levné letenky, jaký si máte zamluvit trajekt nebo jak se dopravovat po Norsku, pak doporučuji mrknout na článek: Norsko bez cestovky: Tipy na nejlevnější trajekty do Norska

PŮJČENÍ AUTA

V Norsku si můžete klasicky vypůjčit auto na jakémkoliv letišti přes srovnávač cen rentalcars.com. Sami jej s Ivarem využíváme při cestách do zahraničí. Eventuelně můžete vyzkoušet stránky gomore.no, kde si můžete půjčit auto od lidí, kteří ho zrovna nevyužívají. Máte-li nejasnosti ohledně placení mýtného v Norsku, tak se mrkněte na samostatná článek sem. 

CO V NORSKU NAVŠTÍVIT

Hledáte inspiraci co v Norsku navštívit? Chcete vědět tipy na méně známá místa? Podívejte se na našeho průvodce norskými regiony nebo se nechte inspirovat jedním z našich itinerářů (ve výstavbě). Nakouknout také můžete na průvodce po Lofotech, tipy na horské túry ve středním Norsku anebo tipy na splazy ledovce Jostedalsbreen. Pokud se chcete vyhnout davům, pak mrkněte na článek o masovém turismu v Norsku. 

KEMPOVÁNÍ V NORSKU

Norsko má ohromnou výhodu, že je zde povolené kempování takřka kdekoliv a to i na území národních parků. Jedinou podmínkou je to, že byste na místě neměli trávit více než 1-2 noci a mělo by být vzdáleno minimálně 150 m od nejbližší budovy. Samozřejmostí je zanechat místo ve stejném nebo lepším stavu, než jste ho našli. Tipy na místa na kempování a spaní v autě můžete najít na wildcampingtips nebo si stáhnout apku park4night. 

TURISTIKA V NORSKU

Skvělým nástrojem pro plánování túr v Norsku je mapa na stránkách ut.no, kde si můžete zobrazit turistické letní i zimní trasy nebo chaty patřící norskému turistickému svazu. Pokud nechcete utrácet peníze za papírovou mapu, pak si ji můžete na těchto stránkách printscreenovat a vytisknout. K tomu doporučuji mobilní aplikaci norgeskart. Jak funguje systém samoobslužných norských chat se můžete dočíst v článku: Chaty v Norsku: Opravdu jsou zdarma a nacpané proviantem? 

POLÁRNÍ ZÁŘE

Chcete-li na v Norsku vidět polární záři, pak se sem musíte vypravit mezi koncem srpna a začátkem dubna. Během letních měsíců není v noci dostatečná tma a tak není možné polární záři vidět. Nejideálnější je jet nad polární kruh. Vhodná místa pro pozorování jsou kraje Troms, Finnmark a Nordland. Tzn letiště Tromsø, Bodø nebo Narvik. Nejenom o polární záři se dočtete v článku: Nejčastější chyby, které lidi dělají při plánování dovolené do Norska.

PRÁCE V NORSKU

Hledáte-li práci v Norsku, pak mrkněte na tyto stránky, kde je popsáno pár tipů a míst, kde práci hledat stejně tak jako několik zkušeností lidí s různými pracemi (práce na farmě, práce v rybím průmyslu, asistent ve školce….)

Děkujeme, že jste dočetli až sem! 

Máte nějaké otázky ohledně Norska? Nebo vlastní zkušenosti? Přidejte je do komentářů! 

💙 Radka a Ivar 💙

Nejdelší zipline na světě

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..