8 úchvatných ledovcových splazů v národním parku Jostedalsbreen

NP Jostedalsbreen titulek

Nechte mě pro začátek zmínit pár čísel a faktů. V pevninském Norsku naleznete víc než 1600 ledovců. Nespočet dalších, včetně ledovce Austfonna, který je druhým největším ledovcem v Evropě, naleznete na Špicberkách. Největším ledovcem pevninské Evropy je ale se svými skoro 500 čtverečními kilometry ledovec Jostedalsbreen.

Kdyby jeho rozloha sama o sobě nebyla dostatečně impozantní, určitě vás uchvátí až 2000m vysoké hory, které jej obklopují a nespočet nádherných ledovcových splazů, které sestupují dolů do ledovcem vytvořených údolí. Pojďmě si teď představit ty nejznámější a nejsnáze dostupnější ledovcové splazy v národním parku Jostedalsbreen:

Briksdalsbreen

Briksdalsbreen je nejznámějším a nejnavštěvovanějším splazem ledovce Jostedalsbreen. Naleznete jej v údolí Oldedalen, asi 25 kilometrů jižně od městečka Olden.

Ledovcový splaz Briksdalsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Briksdalsbreen focený z místa, kam se nesmí. Udělala jsem to jednou (trochu pod nátlakem expřítele) a samozřejmě, že ve chvíli, kdy jsme spolu s dalšími cca 30 lidmi stáli pod čelem ledovce se ozvala rána a z vršku se na nás začaly valit obří ledové balvany velikosti ledničky.

Velikost ledovce Briksdalsbreen se v průběhu 20.století rapidně měnila. Zatímco mezi lety 1910 až 1929 čelo ledovce postupovalo, tak v období mezi léty 1934 až 1951 ledovec ustoupil o celých 800 m, přičemž se vytvořilo jezero Briksdalsbrevatnet. Mezi léty 1967 a 1997 byl naměřen nárůst čela ledovce o 465 m. Ledovec v tomto období zakryl celé jezero.

Ledovcový splaz Briksdalsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Na suťové pole po levé straně obrázku je zakázaný vstup - hrozí sesuvy kamení.

Zatímco jiné evropské ledovce v 90. letech rapidně ubývaly, tak Briksdalsbreen rostl. Od roku 2000 už ale ledovec spíše ubývá.

V roce 2007 už jeho čelo nespadalo do jezera, ale bylo na souši. V některých částech je ledovcový splaz tak úzký,  že vědci předpovídají, že dojde k jeho oddělení od ledovce Jostedalsbreen.

Pokud máte rádi horskou turistiku a chtěli byste si prohlédnout Briksdalsbreen z výšky, pak doporučuji výstup na Kattanakken (1450 m.n.m). Cesta nahoru zabere cca 4 hodiny (3 hodiny dolů) a ve vrchní partii je potřeba trochu lehoučkého lezení (scrambling).

Odměnou vám ale bude nejen dobytí vrcholku, ale i neskutečné výhledy na údolí Oldedalen, ledovec Jostedalsbreen a mnoho vodopádů. Podrobnější popis trasy na Kattanakken si můžete prohlédnout tady.

Údolí Briksdalen, ve kterém se nachází ledovcový splaz Briksdalsbreen

Jak se dostat k Briksdalsbreenu?

Během letní sezóny (od června do srpna) jezdí ze Strynu k parkovišti u Briksdalsbre Mountain Lodge autobus. Odtud je to cca 3 km chůze k ledovci. V letní sezóně 2018 odjížděl bus v 09:45 ze Strynu a lístek stál 107 NOK.

Pokud jedete vlastním autem, můžete zajet až k parkovišti u Briksdalsbre Mountain Lodge. Parkoviště je placené.

K samotnému ledovcovému splazu vede od parkoviště asi 3 km jednoduchá cesta (tak jednoduchá, že po ní jezdí příšerná Trolí auta, která sem vozí turisty, kteří to neujdou). Skoro stejně impozantní jako Briksdalsbreen jsou vrcholky hor, které jej obklopují a četné vodopády, které z nich stékají. Cestou k ledovci si budete moct okusit osvěžující spršku od vodopádu Kleivafossen, v jehož bezprostřední blízkosti vede most přes řeku Briksdalselvu.

Vodopád Kveivafossen poblíž Briksdalsbreenu
Vodopád Kleivafossen, který vás trochu osprchuje po cestě k Briksdalsbreenu

Kde přenocovat poblíž Briksdalsbreenu?

Nejbližší možností je Briksdalsbree Fjellstove, kde můžete přespat v chatkách hned při začátku cesty k Briksdalsbreenu. O něco dále je možnost přenocování v chatkách v Trollbu nebo v kempu v Olden Camping Gytri, popřípadě pak přímo v Oldenu.

Nigardsbreen

Spolu s Briksdalsbreenem patří Nigardsbreen k nejsnáze přístupným splazům ledovce Jostedalsbreen. Proto je také velmi oblíbeným turistickým cílem. Nigardsbreen leží v údolí Jostedalen asi 30 km severně od vesničky Gaupne.

Nigardsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Foto: Eagles na cestách (chcete-li si přečíst článek o Nigardsbreenu, klikněte na obrázek :))

Nigardsbreen je krásný splaz, ke kterému je možné se dostat mnohem blíže než ke kterémukoliv jinému splazu ledovce Jostedalsbreen. Však se odtud také pořádají ledovcové túry s průvodcem.

Bohužel mnoho lidí se tím nechá zlákat, ignoruje bezpečnostní zábrany i cedule upozorňující na možné nebezpečí a chodí hned pod čelo ledovce. Konkrétně u Nigardsbreenu to ale stálo několik lidí život.

Ledovec Nigardsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Foto: Eagles na cestách (chcete-li si přečíst článek o Nigardsbreenu, klikněte na obrázek :))

V roce 1986 pod Nigardsbreenem zahynula dánská turistka se svoji osmiletou dcerou potom, co je trefil kus padajícího ledu. V roce 1994 padající kus ledu těžce zranil polskou turistku a v roce 2004 zabil německý pár, přímo před zraky jejich dětí.

Poslední nehoda je z letošního srpna, kdy padající kus ledu smetl tři turisty do řeky. Dva z nich se podařilo zachránit, ale třetí se utopil.

Když jsme u Nigardsbreenu byli s tátou krátce po posledním neštěstí, tak u zábran pod ledovcem stála zaměstnankyně kommune, která dohlížela na to, aby nikdo nechodil tam kam nemá. Tak prosím lidi nebuďte hloupí, nestojí to za to.

Ledovec Nigardsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Nigardsbreen je relativně snadná pěší túra, která zabere cca 40 min jedním směrem.

Jak se dostat k Nigardsbreenu?

Během letní sezóny jezdí k návštěvnickému centru Breheimsenteret pravidelně autobusy ze Sogndalu (158 NOK). Autem pojedete z Gaupne cca 35 km po silnici kolem mléčně tyrkysové řeky Jostedøla. Parkovat se dá buď zdarma poblíž návštěvnického centra Breheimsenteret, nebo za poplatek 60NOK asi o 3km dále (závora, platba kartou).

Ledovec Nigradsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Pokud ale prší, očekávejte, že se to na skalách bude pěkně smekat.

Od parkoviště vede podél břehu jezera k splazu vyšlapaná pěší stezka. Cesta k čelu ledovce zabere tak cca 40 min, záleží na vaší kondici. Přestože trasa není nijak náročná, na některých místech jsou dřevěné schody nebo provazové zábradlí. Část cesty se také můžete popovézt lodičkou. Cesta tam i zpět byla pro dospělého 60 NOK (2018). Platba je možná pouze v hotovosti.

TIP: V Breheimsenteret si můžete jednak zamluvit výlet na ledovec, kajakování nebo raftování a zároveň si prohlédnout interaktivní expozici, která se věnuje vzniku ledovců a jejich vlivu na krajinu.

ledovec Nigardsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Foto: Eagles na cestách

Kde přenocovat poblíž Nigardsbreenu?

Hned vedle návštěvnického centra Breheimsenteret je možné přenocovat v Nigardsbreen Lodge. O pár kilometrů dále je pak Jostedal Hotel nebo Jostedal camping.

Austdalsbreen

Austdalsbreen je ledovec, který se telí do jezera Styggevatnet. To vlastně není ani tak jezerem, ale přehradou, která vznikla spojením jezer Styggevatnet a Austdalsvatnet po stavbě vodní elektrárny Jostedal Kraftverk.

Oblíbenou aktivitou u ledovce Austdalsbreen je kromě túry po ledovci i kayaking. Můžete tu totiž pádlovat v bezprostřední blízkosti ledových ker, které se z ledovce odlamují.

Díky své poloze v nadmořské výšce 1200 m je Styggevatnet ideálním rezervoárem pro vodní elektrárnu. Voda, ženoucí se na turbíny elektrárny má maximální spád úctyhodných 1180 m. Zajímavostí je, že potom, co voda projde přes turbíny, tak je vypouštěna 15km dlouhým tunelem do Gaupnefjordu. Výpust je 42 metrů hluboko pod hladinou fjordu, aby se zamezilo tvorbě ledu ve fjordu. Styggevatnet také slouží k zadržování vody, která v minulosti způsobovala záplavy v údolí Jostedalen.

Jak se dostat k ledovci Austdalsbreen?

Austdalsbreen leží cca 30km na severovýchod od ledovce Nigardsbreen. Přestože na google maps to vypadá, že k ledovci nevede silnice, až k chatě Styggevasshytta se dá dojet autem. Autobusová doprava zajíždí pouze k návštěvnickému centru Breheimsenteret u ledovce Nigardsbreen.

Austerdalsbreen

Anglický horal a horolezec W.C.Slingsby řekl o Austerdalsbreenu, že je to ta nejkrásnější ledová scenérie v Evropě. Nad Austerdalsbreenem totiž leží další tři strmé ledovce: Odinsbreen, Torbreen a Lokebreen.

Ledovec Austerdalsbreen (nepleťe si s Austdalsbreenem) leží cca 40km severně od vesničky Hafslo. Dojet se dá až k horské farmě Tungestølen, odkud vychází nenáročná, značená turistická stezka k ledovci.

Bøyabreen

Ledovcový splaz Bøyabreen, ležící v kraji Fjærland, je naprosto nejpřístupnější ze všech splazů ledovce Jostedalsbreen. Leží totiž hnedko u silnice a k tomu abyste si ho prohlídli takřka nemusíte vystupovat z auta. Nebo můžete auto zaparkovat a kochat se výhledem na splaz z restaurace na Brevashyttě.

spaní na divoko u parkoviště u ledovce Bøyabreen v národním parku Jostedalsbreen
U Bøyabreenu se dá kempovat. Nedaleko jsou i veřejné záchodky a parkoviště, kde můžete přespat v dodávce nebo karavanu.

Supphellebreen

Ledovcový splaz Supphellebreen, který leží v nadmořské výšce 60 m je jedním z nejníže položených ledovců v Evropě.  Nachází se asi deset kilometrů severně od vesnice Fjærland.

Ledovce jsou tu vlastně dva. Spodní Supphellebreen je vytvářen odlamujícím se ledem z vrchního ledovce Flatbreen, který leží o 400 metrů výše. Ten se pohybuje v průměru 2 metry za den a ročně se z něj odlomí okolo 2 milionů tun ledu, které pak vytváří ledovec Supphellebreen.

ledovec Supphellebreen v národním parku Jostedalsbreen
Ledovce Flatbreen a Supphellebreen

Velikost Supphellebreenu se podobně jako velikost Briksdalsbreenu lišila v průběhu času. V době svého největšího růstu, v roce 1750, bylo čelo ledovce o 800 m níže v údolí než je dnes. Ale ani tenkrát nebyly ledovce Supphellebreen a Flatbreen navzájem spojeny. 

Pro snadnou dostupnost je led z ledovce Supphellebreen často využíván napříkld pro exhibice v norském ledovcovém muzeu. V roce 1994 z něj bylo pak vyrobeno ledové pódium pro Olympijské hry v Lillehammeru.

ledovec Supphellebreen v národním parku Jostedalsbreen

Kjenndalsbreen

Ledovcový splaz Kjenndalsbreen leží na konci údolí Lodal asi 20 km jihovýchodně od Loenu. Cesta k němu vede nejprve kolem tyrkysově zbarveného jezera Lovatnet, které je neblaze proslulé katastrofami z let 1905 a 1936, kdy se z hory Ramnefjellet utrhla obří kamená lavina a následná tsunami pak smetla vesnice Bødal a Nesdal. Katastrofa si v roce 1905 vyžádala 63 životů. V roce 1936 pak dokonce 72 (některé zdroje uvádí i více).

ledovec Kjenndalsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Pohled k ledovci Kjenndalsbreen přes jezero Lovatnet

Údolí Kjenndalen, ve kterém se ledovec nachází, je jedním z nejkrásnějších údolí v Norsku. Často bývá přirovnáváno k americkému Yosemity Valley. Malá silnice vedoucí k ledovci je ze všech stran obklopena více než kilometr vysokými horami, ze kterých stéká do údolí několik desítek vodopádů.

ledovec Kjenndalsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Na parkovišti pod Kjenndalsbreenem je také možné přenocovat. Jsou tam i veřejné záchodky.

Jak se dostat k ledovci Kjenndalsbreen?
Autem se k Kjenndalsbreenu dostanete po malé silničce z Loenu. Na konci jezera Lovatnet budete ale muset zaplatit za průjezd (40 NOK, platba pouze v hotovosti do obálky). Nevím o tom, že by k Kjenndalsbreenu jezdila nějaká pravidelná autobusová linka.

ledovec Kjenndalsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Ledovec Kjenndalsbreen

Bødalsbreen

Bødalsbreen leží na konci údolí Bødalen. Po placené silnici (50NOK, platba VIPPS) vyjedete po dobrodružné štěrkové cestě k letní pastvině Bødalsæter, odkud se vychází k ledovcovému splazu nebo k túrám na ledovec s průvodcem. Cesta k ledovci trvá od parkoviště zhruba 30 minut jedním směrem. 

Ledovec Bodalsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Ledovcový splaz Bodalsbreen

Pokud si troufáte na drsnější túru, pak doporučuji výstup na horu Lodalskåpa (2083 m), které se také přezdívá Vestlandsdronninga (Královna Západního Norska). Výstup je velmi náročný a ve vrchních partiích je potřeba mít vybavení na ledovec.

Pokud nemáte žádné zkušenosti s pohybem na ledovci, pak je lepší jít s průvodcem. Odměnou za tenhle 10-12 hodinový výlet vám ale budou neskutečné výhledy na ledovou krajinu.

ledovec Bodalsbreen v národním parku Jostedalsbreen
Cedule upozořňující na možná nebezpečí poblíž ledovcového splazu.

Samozřejmě, že tu nemohu vyjmenovat všechny ledovcové splazy ledovce Jostedalsbreen. Za zmínku ještě možná stojí splazy Tystigbreen, Haugabreen nebo Tunsbergdalsbreen, kde se také dají podnikat túry na ledovec s průvodcem.

Chybí vám tady nějaký ledovec? Navštívili jste některý z výše uvedených splazů? Podělte se v komentech! 🙂

2 Replies to “8 úchvatných ledovcových splazů v národním parku Jostedalsbreen”

  1. Super článek 🙂 Já bych si tak od tebe přečetla něco z Patagonie, chystáme se v lednu 🙂

    1. Díky! O Patagonii jsem se nikdy nerozepsala moc ve stylu co tam vidět, ale tady můžeš mrknout na shrnutí našeho šestitýdenního stopování z Ushuaiy do Bariloche 🙂 https://realcamplife.com/cs/patagonie/

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.