Zajímavosti o Norsku: 5 nepřeložitelných norských výrazů

5 nepřeložitelných norských výrazů

Když jsem před pár lety přiletěla do Norska, tak jsem neměla tušení, že se pětiměsíční studijní pobyt protáhne na několik dlouhých let. Vlastně možná celý život. Ale to předbíhám. Za těch sedm let, co tu jsem mě Norsko nepřestává fascinovat. Většinu času tu píšu o přírodních zajímavostech a tipech na cestování, ale dneska zabrousím ke krásám norského jazyka a některým naprosto nepřeložitelným výrazům…

“Fæn” aneb umění nadávat v norštině

Nedá se říct, že by Norové pobrali moc kreativity co se nadávání týče. Ale pokud chcete zvládnout umění klení v norštině, tak tohle slovíčko je klíčem k úspěchu. Odvozuje se od slova „Fanden“, což znamená ďábel nebo čert. Samotné slovo vyjadřuje něco jako anglické fuck nebo prostě české „do hajzlu“.

Za nejhorší nadávky jsou v Norsku výrazy převzaté z Bible – Fæn (Ďáběl), Helvete (Peklo), Satan (Satan :), Herre Gud (Pane Bože)… Vyjímkou můžou být peprné výrazy ze severu Norska popisující koňskou anatomii nebo nadávky ze západního pobřeží, které většinou nějak zahrnují ryby.

Fæn existuje ve spoustě kolokací, abyste mohli zdůraznit, jak moc rozčilení vlastně jste. V nabídce výrazů, jak si od srdce ulevit je tak například Hva fæn? (Co to k čertu…), Fæn ta deg (Čert tě vem), Svarte faen (Černý čert) nebo Fæn i Helvete (Čert v pekle…).

Oblíbené slovíčko je také „drittsekk“ – což znamená pytel hoven. V roce 1993 ho použil norský ministr životního prostředí Thorbjørn Berntsen, když tak nazval jiného britského politika. Mikrofon zachytil Berntsenova slova a britská media výrok přeložila jako: „To je ten největší pytel sraček, který jsem kdy viděl.“ Když byl Berntsen později vyzván, aby výrok okomentoval, spokojil se s prostým: „V norštině to nezní tak špatně!“

“Koselig” aneb pocit vlastního vnitřního léta, tepla a světla

Koselig je jedno z nejdůležitějších norských slovíček. Bohužel také jedno z těch nejhůře přeložitelných. Koselig znamená něco jako útulný, roztomilý, příjemný nebo pohodlný. Prostě něco co vám přinese vnitřní uspokojivý pocit tepla a nekonečného štěstí, duhu a jednorožce.

Koselig může být dům, nábytek, jídlo, osoba… Zeptejte se deseti Norů, co vlastně koselig znamená a dostanete deset různých vysvětlení. Ale vypadá to, že všichni Norové v sobě mají zabudovaný vnitřní radar, který jim neomylně řekne, zda jsou věci koselig, nebo ne.

Koncept koseligheit se zdá býti spojený se zimou – přijít vymrzlý z lyžařské túry do vyhřáté chaty? Definitivně koselig. Domácí wafle s domácím džemem? Super koselig. Spousta svíček, zapálený krb, horká káva, pepperkaker (norská verze perníčků) a detektivka od Jo Nesbø? Deset z deseti koselig bodů.

Ale pozor, pak se to začne komplikovat. Koselig může být vidět kamaráda, kterého jste neviděli věky (pokud se tedy nerozhodnete předstírat, že už to je tak dlouho, že radši budete dělat že ho neznáte. Anebo že vaše poslední setkání proběhlo na julebordu). Koselig může být jídlo v kantýně nebo tulení se s partnerem. Nebo den na pláži.

Zdá se, že kvůli dlouhé zimě, nedostatku slunečního světla a vysokých cen alkoholu si Norové osvojili koncept koseligheit jakožto pocit vlastního vnitřního léta, tepla a světla. Pokud vás střízlivý Nor na rozloučenou obejme a řekne vám “det var kjempe koselig å møtte deg” (bylo to KOSELIG tě potkat), tak jste na dobré cestě k navázání přátelství!

Co se stane na Julebordu…

Julebord v překladu znamená vánoční stůl, ale je to v podstatě vánoční večírek. Každá firma, organizace či školní department v průběhu října až února organizuje svůj vlastní julebordSprávný julebord zahrnuje obscénní množství jídla a pití a především (k velké oblibě Norů) alkoholu zdarma. 

Takový julebord je velmi formální záležitost co se dress codu týče. Hodně se jí, hodně se zpívá a člověk musí přetrpět spoustu proslovů. Také se pije akvavit –skandinávský speciální alkohol s chutí po předestilovaných bramborech, ale s úctyhodnými čtyřiceti procenty. Norové totiž neoceňují chuť, ale procenta alkoholu. 

Zajímavostí je, že ty nejdražší akvavity (Linje Aquavits) byly před nalahvováním posílány v dubových sudech do Austrálie a zpět, aby tak překonaly dvakrát linii rovníku. Neustálý pohyb, vysoká vlhkost a kolísající teplota mají zaručit lepší chuť. 

Julebordy jsou notoricky známou záminkou pro Nory upustit ne trochu páry, ale hodně moc páry. Při julebordu je dost možné, že uvidíte nejen své řadové kolegy ale i vrcholový management tančit po stole či zvracet na záchodcích. Znáte rčení, že co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas? V Norsku platí to samé. Co se stane na julebordu, zůstane na Julebordu. (Det som skjer på julebord forblir på julebordet).

Nepřeložitelné norské výrazy Julebord

“Glad i deg:” vyznání náklonosti rezervované pro kamarády, rodiče a lyžování

Přeložit tohle slovní spojení doslovně prostě nelze. Znamená totiž „rád v tobě“. V norštině jsou de facto tři způsoby, jak vyjádřit, že vám na někom záleží: „Jeg liker deg“ – mám tě rád, „jeg elsker deg“ – miluji Tě a „glad i deg“ – což je něco mezi tím.

Vezměme to trochu od konce. „Jeg elsker deg“ je rezervováno jenom a pouze pro vašeho partnera a je to tak trochu big deal a mezník ve vztahu, když se posunete od prostého „glad i deg“ na „jeg elsker deg“.

Sloveso elske znamená také milovat se ve smyslu fyzické aktivity. Což vysvětluje, proč rodičům a vyloženě blízkým kamarádům, kterým chete vyjádřit náklonost raději řeknete „jeg er glad i deg“, což je pořád vyjádření citově tak silné, že tak můžete mluvit i o lyžování – jeg er glad i å gå på ski.

Norové nicméně mají i jiná slova, kterými lze vyjádřit hluboké city. Například „kjaereste“ – můj nejdražší. Přechod mezi přítelkyní, kjaerestesamboer (kjaereste, se kterou nebo kterým už bydlíte) mi pořád není úplně jasný. Ale psát o konceptu norského randění by vydalo na celý článek, ne-li na knihu.

Ale docela jsem se pobavili, když jsme se s Ivarem spolu k sobě nastěhovali a on mě poprvé hrdě nazval roommate (spolubydlící v angličtině). On si ten výraz ale přeložil z norského samboer (což je big deal), zatímco já si to přeložila jako že jsem vlastně poklesla z přítelkyně na spolubydlící. Mno nic… 

Nepřeložitelné norské výrazy Glad i deg

“Takk for sist” aneb díky za posledně!

Norové, přestože jsou národ mála slov a neznají taková základní slovíčka jako prosím, dobrou chuť a promiňte, tak hrozně rádi děkují. Ne ve smyslu, že by vám tady nějaký muž podržel dveře a vy byste se usmáli a poděkovali. V tomhle konkrétním případě se připravte na to, že dostanete prosklenými dveřmi pěkně do čela a Nor se nezmůže ani na prosté promiň.

V Norsku vám málokdy někdo řekne děkuji jen tak, ale vždycky specifikuje, za co vlastně děkuje – takk for hjelp (díky za pomoc), takk for maten (díky za jídlo), takk for i dag (díky za dnešek) a moje oblíbené takk for sist (díky za posledně).

To je rezervované pro lidi, které jste už chvíli neviděli a nestydíte se přiznat, že si vlastně pamatujete ono posledně, kdy jste se potkali. Zarážející je, že takk for sist nemá žádnou expirační dobu. Zřídili jste se společne na party minulý týden? Takk for sist. Zřídili jste se společně na julebordu před deseti lety? Takk for sist. Já se ale musím přiznat, že jsem do tajů správného použití takk for sist ještě nepronikla. Asi je na to potřeba nějaký vnitřní radar, jako k určení, zda jsou věci koselig nebo ne.

Děkujeme, že jste dočetli až sem! 

Pokud nechcete, aby vám unikly články, fotografie či zážitky z našich cest, pak nás můžete sledovat na facebooku.

Pokud máte nějaké otázky ohledně Norska, tak nám napište do komentářů nebo do skupiny Cestujeme do Skandinávie!

Nejdelší zipline na světě

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Rolovat nahoru