A taky proto, abyste se vyvarovali častých chyb při plánování dovolené do Norska.
- Sehnat levné letenky do Oslo je sice fajn, ale většina známých míst, které chtějí turisté navštívit se nachází na západním pobřeží mezi Stavangerem, Bergenem a Ålesundem.
- Oslo sice leží ve fjordu, ale ne v takovém, jaký si lidé představí, když se řekne Norsko.
- Vzdálenosti v Norsku jsou veliké a maximální povolená rychlost je 80 km/h. Přejet Norsko z Oslo na Nordkapp vám zabere 4 dny cesty jedním směrem.
- Za polární září je potřeba jet do severního Norska nad severní polární kruh. V Oslo nebo Bergenu se vaše šance na spatření polární záře blíží k nule.
KRÁTKÁ VSUVKA O GEOGRAFII NORSKA
Pevninské Norsko se rozkládá na více než 385 000 km2. Z celkového počtu 5 milionů obyvatel žije přes 700.000 v hlavním městě Oslo, cca 300.000 v Bergenu na západě země a cca 200.000 v Trondheimu ve středu Norska.
Na zbytek země tedy nezbývá tak moc obyvatel a je více míst na přírodní krásy 🙂 Například v kraji Finnmark na úplném severu Norska je hustota zalidění jen 1,5 člověka na kilometr. Takže pokud jste introverti nebo při cestování prostě preferujete nikoho nepotkat, tak Finnmark vřele doporučuji 🙂
Mimo pevninu patří k Norsku ještě souostroví Svalbard (jehož největší ostrov se jmenuje Špicberky), a ostrovy Bjørnøya, Jan Mayen a Bouvetøya. Poslední jmenovaný si doporučuji vyhledat na mapě, možná vás překvapí, kde leží.
Norsko je velmi dlouhá země. Od nejjižnějšího místa u majáku Lindesness až k nejsevernějšímu výběžku na Nordkinnu je to přes 2.000 km.
(Ne, neupsala jsem se. Nejsevernějším místem Norska opravdu není turistický Nordkapp, ale méně známý mys Nordkinn). Jenom projet tuto vzdálenost vám zabere minimálně 30 hodin čisté jízdy!
Lidé si obvykle při plánování dovolené do Norska neuvědomí, o jak rozsáhlé vzdálenosti se jedná, a kolik času bude na jejich zdolání potřeba.
Je třeba brát v úvahu to, že vaše průměrná rychlost bude okolo 70km/h a v některých částech Norska se budete muset spolehnout na nepříliš frekventované trajekty. V neposlední řadě taky budete chtít neustále zastavovat a fotit, což vás bude značně zpomalovat.
NORSKÉ REGIONY
V roce 2017 se norská vláda rozhodla opustit zajeté dělení země na původních 19 krajů (fylke) a sloučit je do pěti větších administrativních oblastí.
Vznikly tak regiony:
- Jižní Norsko (Sørlandet)
- Západní Norsko (Vestlandet)
- Východní Norsko (Østlandet)
- Severní Norsko (Nord Norge)
- Střední Norsko ( Trøndelag)
Každý z těchto regionů se liší svojí geografi a nabízí odlišné scenérie a aktivity.
Pokud nemáte na procestování Norska měsíce času, tak budete muset prioritizovat, které regiony navštívit a které vynechat.
Pojďmě se tedy podívat na to, co je v jednotlivých regionech zajímavého a proč byste tam měli nebo neměli vyrazit.
Západní Norsko
Vysoké hory, vodopády padající do hluboko zařízlých fjordů nebo modravé ledovcové splazy. To je to, co si mnoho lidí představí, když se řekne Norsko. Za těmito přírodními krásami budete muset do západního Norska.
Občas je to trochu matoucí, protože technicky Oslo nebo Trondheim leží také ve fjordu, ale věřte mi – ty fjordy, které znáte z katalogů cestovek budete muset hledat na západním pobřeží.
Hory a ledovce
Západní Norsko je velice členité a hornaté. Ve vzdálenosti menší než 10 kilometrů od břehů Sognefjordu se tyčí dvoutisícové hory.
Nejvyšším bodem regionu je 2 405 metrů vysoký Store Skagastølstind (také známý jako Storen), což je jen o 64 metrů méně než Galdhøpiggen, který je nejvyšší horou Norska a Skandinávie. Galdhøpiggen se nachází jen pár o pár kilometrů východněji, ale geograficky už spadá do regionu východního Norska, o kterém si povíme později.
V západním Norsku najdeme také národní park a ledovec Jostedalsbreen, který je největším ledovcem v Evropě. Další, o něco menší ledovce jsou pak Hardangerjøkulen na náhorní plošině Hardangervidda a ledovec Folgefonna.
Fjordy
Dvěstě kilometrů dlouhý Sognefjord, který je nejdelším fjordem v Norsku a druhým nejdelším na světě, skoro rozděluje Vestlandet na dvě oddělené části. O něco více na jihu pak najdeme 180 km dlouhý Hardangerfjord, který je proslulý pěstováním ovoce a jehož návštěvu velmi doporučuji v květnu, kdy celý rozkvete!
Samozřejmě nesmím zapomenout zmínit Geirangerfjord, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a právem je označován za nejhezčí norský fjord. I když ho dle mého názoru davy turistů a velké výletní lodě dost kazí.
Kromě Geirangerfjordu jsou na seznamu UNESCO i další dva západonorské fjordy – Aurlandsfjorden a Nærøyfjorden, které najdete o něco jižněji, nedaleko Bergenu. I tyto dva fjordy jsou vyhledávaným turistickým cílem a kotvištěm výletních lodí.
Vodopády
Z mnohasetmetrové výšky padají do fjordů a kaňonů známé vodopády jako Sedm sester, Vøringsfossen nebo 275 metrů vysoký Vettisfossen, který je nejdelším neregulovaným vodopádem v Norsku. A také jeden z nejhezčích a nejméně navštěvovaných.
Dalším dechberoucím vodopádem je Langfossen, který kaskádovitě stéká přes 600 metrů do Åkrafjordu. Nejimpozantnější pohled na vodopády je na jaře, kdy mají zvýšený průtok kvůli tání sněhu.
Města
Bergen je největším městem regionu a zároveň druhým největším norským městem. Je známý především díky barevným hanzovním domkům Bryggen, rybímu trhu a sedmi vrcholkům, které obklopují město.
Ve skutečnosti je těch vrcholků mnohem více než sedm, ale spisovatel a bergenský rodák Ludvig Holberg se cítil natolik inspirovaný pověstí o založení Říma, že si prosadil, že vrcholků musí být sedm. Většina místních se ale dodnes pořádně nemůže shodnout na tom, kterých sedm kopců to má být. V Bergenu se ale každý rok v květnu pořádá přechod 7 vrcholků, takže to vypadá, že zde panuje určitý konsensus o tom, které jsou ty vyvolené.
Ålesund je malebné čtyřicetitisícové městečko rozkládající se na třech ostrovech, které jsou vzájemně propojeny mosty. V roce 1904 zde vypukl ničivý požár, který zničil téměř všechny dřevěné domy a tisíce lidí se přes noc ocitly bez domova. V krátké době bylo ale město znovu vybudováno v secesním stylu, v jakém se dochovalo dodnes.
atrakcí v Ålesundu je oslava letního slunovratu, kdy zde místní každoročně postaví a zapálí až 40-ti metrovou věž z dřevěnných palet. Více o Slinningsbålet a jeho zápisu do Guinessovy knihy rekordů si můžete přečíst zde
Dalším větším městem v západním Norsku je Stavanger, který je někdy nazýván hlavním městem norského ropného průmyslu.
Centrum Stavangeru (Gamle Stavanger) je poměrně malé, ale najdete zde přes 170 bílých dřevěných domků, které tvoří jednu z největších dochovalých dřevěných osad v severní Evropě. Mezi nimi se táhnou úzké kamenné pěší uličky a schodiště, které ve spojení s domky vyvolávají skutečně pohádkový dojem.
Ve Stavangeru můžete navštívit také moderní a interaktivní muzeum norského ropného průmyslu.
Horské túry
Mnohem zajímavější, než Stavanger samotný je ale jeho okolí. Slavná norská skalní plošina Preikestolen, tyčící se více než 600 metrů nad Lysefjordem, se nachází jen hodinu a půl jízdy od Stavangeru. Na druhé straně fjordu pak najdete známý zaklíněný boulder – Kjeragbolten.
Preikestolen patří mezi nejpopulárnější norské výletní cíle. Neméně vyhledávanou atrakcí, avšak o dost náročnější túrou, je skalní útes Trolltunga neboli Trolí jazyk nedaleko městečka Odda.
Narozdíl od skalní kazatelny Preikestolen, která je dostupná celoročně, se na Trolltungu můžete bez zimní výbavy a zkušeností s pohybem ve vysokých horách (nebo průvodcem) vydat pouze v období od června do září.
Scénické silnice
Cesta Trolů neboli Trollstigen je jednou z 18 norských vyhlídkových cest. Najdete ji mezi městečky Andalsnes a Valldal, kde na šesti krátkých kilometrech nastoupá v sérii strmých zatáček o 800 výškových metrů.
Přestože se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších norských atrakcí, tak jsou v okolí Trollstigen místa, kde můžete být sami. Silnice je totiž obklopená opravdu majestátními horami, jako Bispen (1462 mnm), Kongen (1614 mnm) a Dronninga (1544 mnm) a z vrchního parkoviště se do okolí rozbíhá několik krásných turistických stezek, kde narozdíl od vyhlídky nikoho nepotkáte.
Další vyhledávanou atrakcí v regionu západního Norska je Atlantská cesta (Atlanterhavsveien). Jedná se o pouhých 8 kilometrů dlouhou sekci silnice, která vede přes ostrůvky od nikud nikam (tedy přesněji mezi vesnicí Kårvåg na ostrůvku Averøy a Vevang u Eide 🙂 Nejznámějším symbolem cesty je 259 metrů dlouhý Storseisundet Bridge, který se zdvihá a zatáčí (při pohledu ze severu) takovým způsobem, že vypadá, jako by uprostřed končil.
Podle mého názoru je Atlantská cesta jednou z nejpřeceňovanějších atrakcí v Norsku a pokud se do tohoto regionu chystáte jen a pouze kvůli ní, tak bych ji doporučila vynechat.
Východní Norsko
Východní Norsko je regionem kontrastů. Na jedné straně sem patří hlavní město Oslo a jeho okolí, kde žije přes jeden a půl milionu lidí. Na druhé straně zde najdete například národní park Femundsmarka, který spolu s přírodní rezervací na švédské straně tvoří největší souvislou chráněnou oblast divočiny v jižní Skandinávii.
Pohoří
Jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu východního Norska je národní park Rondane, který je nejstarším národním parkem v Norsku. Jeho dominantou a častým cílem turistů je nejvyšší vrchol celého pohoří, 2178 metrů vysoký Rondslottet. Dalších deset hor v národním parku Rondane přesahuje nadmořskou výšku 2 000 metrů. Horská krajina Rondane inspirovala mnoho norských spisovatelů a dramatiků. Například drama Peer Gynt od Henrika Ibsena se odehrává právě na území dnešního národního parku.
Chcete-li zdolat Galdhøpiggen (2469m) – nejvyšší horu Norska i celé Skandinávie, pak budete muset vyrazit do národního parku Jotunheimen, neboli Domova obrů.
Zajímavou alternativou k turisticky velmi vyhledávanému Galdhøppigenu může být o něco nižší a neprávem nedoceněný Glittertind (2464 m.n.m.), který se nachází na druhé straně údolí. Glittertind dlouho soutěžil s Galdhøppiggenem o post nejvyšší hory Norska. Nicméně, ledovec, který pokrýval vrcholek Glittertindu se za poslední desetiletí o něco zmenšil a prvenství tak bylo přisouzeno Galdhøppigenu.
Horské túry
Přechod Bessegenu patří k těm nejpopulárnějším a turisty nejvyhledávanějším túrám v Jotunheimen. Největším turistickým lákadlem je přechod po úzkém hřebeni mezi dvěma jezery odlišných barev. Rozdíl hladin mezi tmavě modrým jezerem Gjende a tyrkysovým jezerem Bessvatnet je neuvěřitelných 400 výškových metrů.
V Jotunheimen najdete mnoho dalších horských túr všech obtížností. Mohu doporučit například Bitihorn, Kyrkja nebo pro adrenalinové nadšence via ferratu Synshorn.
MĚSTA
Norské hlavní město Oslo budí emoce – příznivci hor a přírody ho při cestě Norskem často vynechávají, milovníci moderní architektury, kultury a umění budou naopak nadšení.
Na prohlídku centra města, zahrnující slavnou budovu Opery, pevnost Akershus, nábřeží Aker Brygge vám vystačí půlden, ale do itineráře můžete zahrnout i návštěvu kontroverzního Frogner parku, zdobeného sochy nahých těl, skokanské můstky na Holmenkollen nebo návštěvu muzeí Munch, Kon-Tiki, Fram a dalších.
V oblasti okolo Oslo můžete podniknout mnoho jednodenních výletů, například do muzea umění v Kistefoss, nebo do dalších měst na březích Oslofjordu, jako například Tønsberg, Sandefjord a Kragerø nebo Fredrikstad či Halden.
SEVERNÍ Norsko
Severní Norsko se rozkládá od idylických ostrůvků na pobřeží Helgelandkysten až po mys Nordkinn, což je nejsevernější bod Evropy. Jeho území pokrývá více než třetinu celého pevninského Norska. Přesto je tento region nejméně zalidněný. Severní Norsko je díky svému relativně teplému klimatu, které má na svědomí teplý Golfský proud, ale osídleno už tisíce let.
Kromě norského obyvatelstva zde žije i Sámská menšina, která byla norskou vládou řadu let utlačována. Sámové se po staletí živili rybolovem, lovem pro kožešiny a chovem ovcí. Známí jsou ale především pro svůj kočovný chov sobů, kterých můžete v severním Norsku spatřit stovky.
V závislosti na termínu vaší cesty můžete na severu Norska zažít dva odlišné avšak stejně fascinující jevy. Během léta lze nad linií polárního kruhu pozorovat půlnoční Slunce, které ani v nočních hodinách nezapadne za horizont. Od konce srpna/začátku září do začátku dubna je naopak možné spatřit na obloze tancující polární záři, což je snem mnoha cestovatelů a hlavním magnetem, který přitahuje turisty během zimních měsíců.
LOFOTY
Mezi největší turistické magnety severního Norska patří souostroví Lofoty. Při pohledu na snímky z Lofot není nutné přemýšlet, co sem turisty táhne. Z temně zbarvených mořských vod, jejichž břehy jsou lemovány malebnými rybářskými vesničkami, se zde tyčí vysoké rozeklané štíty hor.
Po dvou letech života na Lofotech bych o tomto nádherném regionu mohla napsat knihu, protože je zde tolik nádherných míst, která stojí za návštěvu. O Lofotech se tedy rozepíši podrobněji jako o bonusovém regionu.
INTERAKTIVNÍ MAPA LOFOT
Získejte přístup k google mapě souostroví Lofoty! Tato interaktivní mapa vám naservíruje přehledné informace o turistických atrakcích, ubytování i tipech na turistiku, které vám ušetří hodiny strávené googlováním a čtením průvodců.
- Turistické trasy s popisky a mapou.
- Známá i neznámá fotogenická místa
- Přehled kempů, čerpacích stanic a obchodů
- Informace o lokálních trajektech a trajektech mezi souostrovím Lofoty a pevninou
VESTERÁLY
Souostroví Vesterály se nachází na sever od Lofot. Turisté toto souostroví často mylně považují za součást Lofot. Vesterály jsou známé především tím, že se zde dají celoročně pozorovat velryby.
Kromě velrybího safari jsou Vesterály krásným místem na horskou turistiku. Jeden z nejkrásnějších pohledů nabízí středně náročný výstup na Måtinden, odkud se vám naskytne váhled na ostré vrcholky hor vystupujících z moře, bílé písečné pláže a nekonečné moře.
SENJA
O něco méně známý, ale neméně krásný je ostrov Senja. Podobně jako na Lofotách zde najdete dramatické fjordy s horami stoupajícími z moře. Turismus na Senje ještě není tak rozvinutý, takže na vás dýchne atmosféra, jakou jste mohli zažít na Lofotech před 15 lety.
Ostrov se ale postupně více a více otevírá turismu, čemuž pomohlo například to, že trajekt mezi ostrovy Senja a Kvaløy začal jezdit celoročně a ne jen v letní sezóně, jako je tomu u trajektu mezi Senjou a Vesterály. Nejikoničtější výhled na Senje je z pohled na horu Segla z vrcholku hory Hesten.
TROMSØ
Tromsø, přezdívané “Paříž severu” nebo “brána Arktidy”, je největší městem v severním Norsku. Větší část města leží na ostrově Tromsøya, menší pak na norské pevnině. Obě části spojuje ikonický obloukový most. Tromsø bývala tradičně spíše letní destinace, ale s rozmachem turismu spojeného s polární září se situace obrátila a Tromsø se před pár lety stalo jednou z nejnavštěvovanějších zimních destinací.
Kromě tours za polární září můžete v zimě v Tromsø vyzkoušet i jízdu se psím spřežením, navštívit sobí farmu a dozvědět se více o Sámské kultuře nebo vyrazit na velrybí safari. Pozor, velryby do okolí Tromsø připlouvají pouze v období od začátku listopadu do konce ledna.
NORDKAPP
Pro mnoho cestovatelů je Nordkapp symbolickým zakončením cesty na sever. Nordkapp je totiž mylně považovaný za nejsevernější místo Norska a celé Evropy. Pravda je ale trochu jinde. Nordkapp je nejsevernějším místem, kam můžete dojet po silnici.
Ten nejvíc nejsevernější bod se nachází o kousek dál na mysu Knivskjelloden, kam musíte pěšky a je to trochu antiklimatické, protože zatímco na Nordkappu se můžete vyfotit u sochy globu, na Knivskjelloden není níc, co by označovalo, že jste dobyli nejsevernější místo Evropy.
A když budeme chtít být hodně důslední, tak Knivskjelloden a Nordkapp leží na ostrově a nejsevernějším místem pevniny by tak měl být poloostrov Nordkinn, který se nachází nějakých šedesát kilometrů východněji.
Střední Norsko
Střední Norsko to nemá jednoduché. Pro většinu cestovatelů je to jen mezizastávka v půlce cesty mezi západním Norskem a souostrovím Lofoty. A s těmito dvěma regiony se nesoupeří lehce. Střední Norsko charakterizuje především zemědělská krajina a lestnaté kopce.
RYBAŘENÍ
Trøndelag je známým rájem pro rybáře, ať už se jedná o lososové řeky jako je Gaula, Orkla nebo Namsen, nebo mořský rybolov v okolí ostrova Hitra. Hitra je mimo jiného také vyhlášenou destinací pro potápěče.
MĚSTA
Centrem regionu je město Trondheim, které bylo ve vikingských dobách hlavním městem Norska. Podobně jako v Bergenu zde najdete barevné dřevěnné hanzovní domky lemující oba břehy řeky Nidelvy. Dominantou Trondheimu je gotická katedrála Nidarosdomen, kam směřuje více než 600 km dlouhá poutní cesta z Osla (St Olav’s way).
Hornické městečko Røros, založené za účelem těžby mědi, patří mezi nejzachovalejší a nejstarší dřevěnné osady v Evropě. Centrum městečka v podstatě nezměnilo podobu od svého vystavení v roce 1644, čímž si vysloužilo místo na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Røros je obzvláště kouzelný v zimě, kdy je městečko zasněžené. Okolí Rørosu je kvůli vnitrozemskému klima jedním z nejchladnějších míst v Norsku. Zatímco na pobřeží jsou zimy mírné a v zimě spíše prší než sněží, v okolí Rørosu je pohádková zima.
Jižní Norsko
Jižní Norsko je takovou letní norskou rivierou, protože je zde na rozdíl od zbytku Norska mnohem příznivější klima. Léta jsou teplá a slunečná a bíle natřené domky v přístavních městečkách dodávají jižnímu pobřeží až středomořskou atmosféru.
MĚSTA
Hlavním centrem regionu je přístavní město Kristiansand, kam přijíždí trajekt z norského města Hirtshals. Kristiansand je proslulý především svým zábavním parkem a ZOO, kam míří rodiny s dětmi z celého Norska. Já mám ale mnohem raději malá městečka na pobřeží jako je Risør, Mandal nebo Sogndalstrand.
INTERAKTIVNÍ MAPA Západního NORSKA
Získejte přístup k google mapě jižního, východního a západního Norska, která vám usnadní cestování po Norsku. Všechny body na mapě obsahují popisky!
- 200 turistických tras
- 60 impozantních vodopádů
- 150 muzeí a kulturních památek
- 50 tipů na adrenalinové aktivity nebo rodinné aktivity
