Miluju jaro v Norsku! Ne tu dobu, kdy prvně roztaje sníh a vy si naivně myslíte, že konečně přišlo jaro a on to byl jen první záchvěv, po kterém znovu nasněží a zima se ještě pětkrát vrátí. Myslím tím ten čas, kdy vyraší nová tráva i listy na stromech a krajina se po měsících v šedohnědých odstínech zbarví do tak jedovatě zelené barvy, že na fotkách musíte stahovat saturaci, protože to vypadá nepřirozeně.
Letos jsme neměli v plánu trávit jaro v Norsku. Ostatně ani léto a podzim a možná ani zimu. Loni v listopadu jsme si nechali přepravit naší dodávku z Hamburgu do Chile a v plánu bylo procestovat jižní Ameriku. Opět se mi ale potvrdilo, že plánování je ztráta času, protože se vše může v mžiku změnit. A taky že jo. Po dvou měsících na cestě a dalších dvou měsících v karanténě v Argentině jsme opět zpět doma v Norsku.
Rozhodnutí nechat auto v Ushuaie a vrátit se do Evropy nebylo lehké. Já jsem ze začátku byla proti, když Ivar poprvé začal zmiňovat návrat domů. Aby mě rozveselil a navnadil, tak mi slíbil, že až budeme mít za sebou povinou karanténu, tak pojedeme na roadtrip do Hardangeru podívat se, jak tam kvetou stromy.
Okolí Hardangerfjordu je totiž jedním z mých nejoblíbenějších míst v západním Norsku. Oblast je známá především tím, že zde leží turisty vyhledávaná Trolltunga, ale okolí Oddy nabízí mnohem více možností na (horskou) turistiku. Hardanger je ale kromě nádherného okolí také známý produkcí ovoce, což je hlavním důvodem proč mě lákalo se sem vypravit na jaře.
Dovedete si představit průzračnou vodu ve fjordu, ve které se zrcadlí vysoké hory, na nichž se stále ještě drží sníh? A k tomu rozkvetlé třešně, jabloně a lány pampelišek?
Jet do Hardangeru z Trondheimu, kde jsme bydleli než jsme se vypravili do Ameriky je celkem štreka (přes 600 km), takže to není úplně destinace na víkendový výlet. Po našem nečekaném návratu do Norska jsme ale trávili karanténu na chatě poblíž Haugesundu, odkud to jsou pouhé dvě a půl hodinky jízdy do Ullensvangu, kde jsou ty nejkrásnější sady.
Národní turistické cesty v Norsku
Už jste slyšeli o norských turistických cestách (nasjonale turistveger)? Jedná se o projekt z roku 2004, jehož cílem bylo vybrat norské silnice projíždějící spektakulární krajinou a podpořit turismus v odlehlých oblastech v jejich okolí. Vybráno bylo celkem 18 silnic, z nichž se polovina nachází v západním Norsku.
Cesty, označené bílým symbolem podobným keltskému kříži na hnědém pozadí, byly veřejnosti oficiálně představeny v roce 2015. Norská Administrace silnic ale na jejich rozvoji neustále pracuje a v jejich okolí tak vznikají nová parkovací či pikniková místa, i veřejné toalety.
Charakteristickým znakem veřejných budov a prostranství u národních scénických cest je to, že jsou často navržené známými architekty tak, aby zapadly do okolní krajiny. Dejte mi vědět, jestli někde narazíte na stylovější veřejné hajzlíky než v Norsku!
Vodopád(y) Låtefossen
Jedna z osmnácti národních scénických tras začíná v údolí Oddadalen, které se nachází jižně od města Odda a nese přízvisko „údolí vodopádů.“ Nejznámější ze sedmi vodopádů v Oddadalen je bezpochyby 165 metrů vysoký vodopád Låtefossen. Ve skutečnosti se jedná o dva vodopády vytékající z jezera Lotevatnet, které se pod často fotografovaným viaduktem z 19. století spojí v jeden tok společně s řekou Grøndalslona.
Hned vedle vodopádu je parkoviště, takže je to k místu, odkud se vodopád nejčastěji fotografuje jen pár kroků. Já bych ale osobně doporučila přejít přes most a vydat se na malou vyhlídkovou plošinu po cestě, na kterou narazíte po levé straně silnice. Je to pár kroků navíc a budete odtamtud mít krásný výhled nejen na vodopád Låtefossen, ale i na nedaleký Espeladsfossen.
Na vyhlídce narazíte na ruiny jakési budovy. S Ivarem jsme spekulovali, kdo měl takový parádní výhled z kuchyňského okna a smáli se tomu, že by nám vůbec nevadilo mít ho taky. Po příjezdu domů jsem se ponořila do vod internetu a podařilo se mi dohledat, že zde kdysi stávala kavárna.
Okolí Oddy bývalo populární turistickou destinací dlouho předtím, než turisté objevili Trolltungu. Oblíbenou atrakcí byly vodopády Ringedalsfossen a Tyssestrengene poblíž Trolltungy, které byly při výstavbě vodní elektrárny v Tyssedalu svedeny do trubek a využity pro výrobu elektřiny pro nově vznikající průmysl v Oddě.
Låtefoss byl tehdy, stejně jako dnes, oblíbeným cílem výletů z Oddy. Turisté byly k vodopádu dovezeni na koňských povozech a před návratem do hotelu nebo kabiny výletní lodi si mohli vychutnat kávu s jedinečným výhledem na vodopád.
Musím říct, že by mi vůbec nevadilo, kdyby se staré časy vrátily a zastávka u Låtefossen by byla o příjemném zastavení a srkání horké čokolády a nejen o rychlonávštěvě, kdy lidé vyskočí z auta, pořídí si dvě fotky a jedou dál.
(Ještě mi u toho ideálně naštvaně funí za krk, že jim se stativem zabírám místo odkud si chtěli vodopád vyfotit ONI!). Nyní je u vodopádu malý kiosek, který ale spíš kazí výhled na vodopád než že by lákal k delšímu zastavení. Na parkovišti také najdete veřejné toalety.
Odda: Nejošklivější město v Norsku?
Scénická silnice Hardanger dále pokračuje do města Odda, o kterém v Lonely Planet kdysi napsali, že to je nejošklivější město v Norsku. Není se čemu divit – při příjezdu do města vás uvítají ruiny staré karbidovny postavené na začátku 20. století. Pokračujete-li dále k Sørfjordu, což je menší větev Hardangerfjordu, pak výhled na fjord hyzdí obří komplex zinkovny.
Odda se v průběhu 20. století změnila z destinace, kam turisté mířili za nedotčenou přírodou a čerstvým vzduchem na průmyslové město se znečištěným ovzduším, kde průmyslové podniky deponovaly odpad přímo do fjordu.
Ale nebojte se, od té doby se mnohé změnilo a emise v ovzduší i čistota vody ve fjordu jsou nyní přísně kontrolovány. Dokonce i britský novinář z The Guardian při nedávné návštěvě města podotkl, že Odda už dávno není tím nejošklivějším místem v Norsku. Díky zájmu turistů o skalní jazyk Trolltunga se Odda opět proměňuje z industriálního města na turistickou destinaci a výchozí místo k mnoha nádherným výletům po okolí.
Češka Leona, která v Oddě žije, prozrazuje, že nejkrásnější výhled na Oddu je z vrcholku Rossnos (1400 m.n.m). Jedná se o strmý výstup, který i se zpáteční cestou zabere zhruba 6 hodin.
(Podívejte se na super aerial video z Oddy. Ve 3:35 je po pravé straně dobře vidět komplex bývalé karbidovny. Zinkovna je na poloostrově v pozadí po levé straně.)
Proč je Hardanger spojený s pěstováním ovoce?
Historie pěstování ovoce v Hardangeru sahá až do 13. století, kdy zde mniši Cisterciáckého řádu založili usedlost poblíž Ullensvangu a naučili místní farmáře sadařství.
Lutheránská reformace v polovině 16. století vedla k uzavření kláštera a následně jeho úplnému zbourání. Nyní je jedinou připomínkou působení mnichů v Hardangeru 616 kamenných schodů, známých jako Munketrappene, které byly součástí stezky vedoucí od fjordu na náhorní plošinu Hardangervidda. Stezku mniši využívali pro lovecké výpravy na plošinu, ale i jako spojnici s východem země. Samozřejmě, že kromě schodů mnichy v Hardangeru připomíná ještě více jak půl milionu ovocných stromů tvořících 40% produkce norského ovoce.
Kde je nejlepší místo pro fotografování sadů v Hardangeru?
Pohled na řady a řady kvetoucích třešní a rozkvétajících jabloní a zasněžené vrcholky hor v pozadí je nádherný. Stromy v Hardangeru rozkvétají každoročně v jinou dobu v závislosti na tom, jaká byla zima. My jsme se sem vypravili 19. května a třešně byly v plném květu, zatímco jabloně teprve začínaly kvést.
Po úzké klikatící se silnici přijíždíme až do Kinsarviku, ve snaze vytipovat si ty nejlepší lokace na fotografování. Nakonec jsme usoudili, že se nám nejvíce líbilo v oblasti Lofthusu a Ullensvangu a vracíme se tedy tam.
Květnové počasí v Norsku je neuvěřitelně proměnlivé. V momentě, kdy svítí sluníčko, tak je příjemně i v tričku s krátkým rukávem, ale během chvilky se počasí mění, zatahuje se a vršky hor pokryje čerstvý sníh.
Z Lofthusu vede skrze sady šestikilometrová okružní procházka s názvem „The Fruit Trail – Ovocná stezka.“ My jsme se na ni nevydali, ale pokud byste to měli v plánu, tak začíná u supermarketu v Lofthusu a její popis najdete zde.
Vzhledem k tomu, že jsme se ten samý den potřebovali vrátit zpět domů na chatu a čekala nás ještě 3 hodinová cesta, tak jsme se jen krátce zastavili u kostela v Ullensvangu a prošli se po okolí.
Tipy pro fotografování sadů a návštěvu Hardangeru
- Doba kdy v Hardangeru rozkvetou stromy se každý rok liší. Někdy stromy vykvetou už na konci dubna, jindy až v půlce května. „Blossoming in Hardanger“ neboli „Květení v Hardangeru“ trvá obvykle čtyři týdny, takže pokud naplánujete na návštěvu na půli května, tak byste měli mít zaručeno, že alespoň některé stromy kvést budou.
- Pokud do Hardangeru vyrazíte v půlce května, tak zažijete kromě kvetoucích stromů i oslavy norského Dne ústavy, který připadá na 17. května. Norové se ten den obléknou do národních krojů a za vyhrávání pochodových kapel a výkřiků „Hurá, hurá, hurá“ mávají v průvodu norskými vlajkami. Sedmnáctý květen je navíc den, kdy je povoleno spořádat tolik zmrzliny a hot dogů, kolik se do vás jen vejde, takže velmi doporučuji si to nenechat ujít!
- Letos byl turismus v Norsku ovlivněn, stejně jako všude jinde ve světě, koronavirovými opatřeními. Jinak je ale „Blossoming in Hardanger“ oblíbenou turistickou atrakcí a ubytování v květnu bývá vyprodané (především o víkendech). Pokud chcete bydlet přímo v oblasti, tak velmi doporučuji si ubytování zamluvit předem. (Na konci článku jsem vám sepsala tipy na ubytování ve všech cenových kategoriích.)
- V Hardangeru se pěstují různé druhy ovocných stromů. Jako první vykvétají třešně a švestky a poté jabloně a hrušně.
- Při řízení buďte opatrní. Silnice v okolí fjordu je úzká a není zde moc příležitostí k zaparkování. Na trase jezdí autobusy a v létě zde potkáte mnoho karavanů, kterým se člověk musí buď vyhnout v minimální rychlosti nebo často zaparkovat v místě, kde je rozšířená vozovka.
Národní scénická silnice Hardanger: Z Utne do Jondalu
Pokud pojedete po Národní scénické cestě podél východního břehu Sørfjordu až do Kinsarviku, pak máte několik možností, co podniknout dál.
- V Kinsarviku se můžete vydat na túru do údolí Husedalen ke čtyřem impozantním vodopádům na řece Kinso.
- Můžete odbočit na silnici číslo 7 směrem na Eidfjord a jet se podívat k vodopádu Vøringsfossen. Odtamtud pak směrem na Haugastøl pokračuje další z Národních scénických silnic – Hardangervidda.
- Další z možností je přepravit se trajektem z Kinsarviku do Utne a pokračovat skrze další sadařské oblasti dále po Národní scénické silnici Hardanger podél Hardangerfjordu. Po přeplutí fjordu z Jondalu to Tørvikbygdu můžete dále pokračovat po jeho severním břehu směrem na Granvin (viz mapka).
Farmy Agatunet
My jsme se (na dalším výletě) rozhodli prozkoumat úsek mezi Utne a Jondalem. Do Utne jsme ale zamířili po západním břehu Sørfjordu se zastávkou u skupiny farem Agatunet. Na farmě bývají přes léto prohlídky s průvodcem, kde můžete nakouknout dovnitř budov a dozvědět se více o tom, jak se kdysi v Hardangeru žilo.
Bohužel jako všude jinde bylo nyní kvůli koronavirovým opatřením zavřeno a tak jsme si areál jen tak v rychlosti prošli. Hádám, že se budeme muset vrátit někdy v létě. Ideálně v pátek, kdy místní ženy rozpálí pec a pečou tradiční Hardangerské krotakaker. V Agatunet se také dělají ochutnávky proslulého lokálního cideru, což je v podstatě jablečné víno.
Utne
Utne je kouzelná malá vesnice ležící na soutoku Hardangerfjordu a Sørfjordu, jejíž hlavní dominantou je dřevěný kostel z roku 1895. Stejně jako další vesnice v okolí je i Utne obklopené ovocnými sady. Najdete tu také největší sklad ovoce v zemi, kde se ročně zabalí a rozdistribuuje na 2,000 tun ovoce – třetina produkce celého Norska.
Hledáte-li kouzelné historické ubytování v Norsku, tak v Utne jste na správném místě. Malebný hotel Utne, který vypadá jako babiččina chaloupka, je nejstarším norským hotelem, který je v nepřetržitém provozu už skoro 300 let!
Ceny za ubytování patří spíše k vyšším, ale i pokud se v hotelu neubytujete, tak si udělejte čas v šest večer a zamluvte si koštování lokálně produkovaného jablečného cideru (obsahuje alkohol).
Tipy na atrakce a aktivity v okolí Hardangerfjordu:
- Feraty v Tyssedal a Skjeggedalu (Trolltunga via ferata)
- Vodopády Låtefossen, Vøringsfossen, Steindalsfossen, Strandsfossen
- Historické farmy Agatunet a Kjeåsen
- Baronet a zahrady v Rosendalu
- Kajakování mezi ledovými krami na jezeře Møsevatnet (mrkněte na video níže)
Turistika v okolí Hardangeru
- Jednoduché túry: jezero Bondhusvatnet, ledovec Buarbreen, túra k vodopádu Vøringsfossen, jezera Idylliske Fossasete, vyhlídka z Lilletopp v Tyssedalu
- Celodenní túry: Munketrappene (Schody mnichů u Ullensvangu), Queen Sonja’s Panoramic Trail (Panoramatická stezka královny Sonji), Stezka čtyř vodopádů v údolí Husedalen, Reinanuten, Trolltunga
- Vícedenní výlety: přechod ledovce Folgefonna (s průvodcem)
Naše tipy na ubytování v okolí Hardangerfjordu:
Kempy: Odda Camping, Lofthus Camping, Sundal Camping
Levné ubytování: Ullensvang Gjesteheim
Luxusní ubytování: Utne Hotel, Hotel Ullensvang (V hotelu Ullensvang můžete za 200 NOK využít venkovní bazén a spa, i když nejste v hotelu ubytovaní)
Unikátní ubytování: Tessa’s Apple Farm, Hardanger panorama lodge, Vikinghaug
Plánujete výlet do Norska a chtěli byste poradit? Rádi pro vás vypracujeme itinerář na míru!
Přečtěte si:
10 nejčastějších chyb, které lidé dělají při plánování dovolené do Norska
Nejkrásnější norské fjordy + tipy na túry a ubytování v okolí
Počasí v Norsku: Na co se připravit a co si s sebou sbalit za vybavení?
Jaká platí pravidla pro spaní v autě a kempování v Norsku
Další tuny informací a článků najdete v samostatné sekci o Norsku.
Zdroje infromací:
- Odda – The industrial town (Karsten Eitrheim, Endre Skaar, Nils Georg Brekke)
- The Industrial History of Odda: Norsk vasskraft- og industristadmuseum
- Låtefoss: Norsk vasskraft- og industristadmuseum
- Climate change could lead to more Norwegian fruit (Anette Tjomsland, Norwegian Institute for Agricultural and Environmental Research)
- Munketreppene, Monk Steps (Hotel Ullensvang web page)
Radka žije už nějaký pátek spokojeně v Norsku. Nyní se ale s přítelem rozhodli objevit Ameriku a projet Panamerickou dálnici ve své konvertované dodávce.
Více o nás a našem blogu si můžete přečíst zde.
2 komentáře: “Nejkrásnější jaro v Norsku? Jeďte do Hardangeru, když rozkvetou sady.”
No páni, to je nádhera! To je radost pohledět 🙂
Děkuju a Hardanger moc doporučuji 🙂