Torres del Paine je chilský národní park, který  byl v roce 1978 prohlášen za biosféricoku rezervaci UNESCO. Nachází se 112 km na sever od města Puerto Natales. Na západě hraničí s národním parkem Bernardo O’Higgins a na severu s argentinským národním parkem Los Glacieres. Symbolem celého parku jsou tři majestátní žulové věže – Torres, které se tyčí do výšky 2 500 metrů. To ale není to jediné, co může Torres del Paine nabídnout. Mezi další lákadla patří průzračná jezera, vodopády a impozantní ledovce, stejně jako stáda antilop guanako, hejna plameňáků či kondoři andští – dravci s druhým největším rozpětím křídel na světě.

Není tedy divu, že se jedná o jeden z největších a nejnavštěvovanějších parků v Patagonii. Navzdory nestabilnímu počasí a takřka neutuchajícímu prudkému větru jej každoročně navštíví více než 150.000 návštěvníků. V národním parku si každý přijde na své – je možné podniknout několik jednodenních výletů, populární 4 – 5 denní ‚W trek‘ (70 km) nebo 8 – 9 denní ‚O circuit‘ (140 km).

Do povědomí nejen české veřejnosti se park zapsal díky nešťasné události z 17. února 2005, kdy v parku způsobil český turista Jiří Šmiták svou neopatrností a souhrou nešťastných náhod při manipulaci s plynovým vařičem rozsáhlý požár a událost byla značně medializována. Zasaženo bylo skoro 6 % chráněného území. Jeho vyjádření, jak se to skutečně událo si můžete přečíst zde. To bohužel nebyl poslední ničivý požár. Na přelomu roku 2011 a 2012 shořelo v parku přes  176 km čtverečních, potom co se neopatrný izraelský turista snažil spálit toaletní papír.

---

---

„O circuit“ je nejkrásnější trek, který jsem doposud šla. Národní park Torres del Paine je opravdovým skvostem Patagonie. Není divu, že jej navštěvuje každým rokem více a více lidí. Kvůli obrovskému zájmu turistů však byl od srpna 2016 zaveden systém povinných rezervací a není vůbec levné ani jednoduché se do Torres del Paine dostat.

Aby vás do NP vůbec pustili, musíte mít rezervované noclehy v jednotlivých kempech nebo refugiích (ubytovnách). Nabízí se 2 možnosti – buď si zaplatíte super drahý „balíček“ některé z mnoha agentur, která vám zařídí průvodce, jídlo, ubytování a máte to bez starostí. Anebo je tu druhá možnost, cenově přijatelnější, avšak složitějšíí – že si všechny rezervace zařídíte sami. Průvodce není potřeba, cesty jsou dobře značené. Kempy a refugia patří třem různým organizacím a rezervují se online nebo v kancelářích v Puerto Natales.

Pozor! Rezervace na prosinec, leden a únor (Patagonské léto a hlavní turistická sezona) je třeba dělat alespoň měsíc dopředu!

---

Zde jsou webové stránky 3 zmiňovaných organizací, kde se provádí rezervace:

Fantastico sur
Vertice patagonia
CONAF (stalo se nám, že nám stránky v angličtině hlásily, že kemp je obsazen a ve španělštině tam ještě zbývala volná místa!)
Mapa kempů a refugií v národním parku Torres del Paine

---

NP Torres del Paine – Doprava a vstupné

NP Torres del Paine leží 120 km severně od Puerto Natales. Z Puerto Natales jezdí denně autobusy k hlavnímu vstupu do NP. Cesta trvá ca 2,5 h a zpáteční jízdenka stojí 15 000 CLP (600 CZK). Koupíte-li si jízdenku na autobus na hostelu, účtují si 18 000 CLP (720 CZK).

U brány do NP zaplatíte vstupné 21 000 CLP (850 CZK). K začátku treku pak zbývá dalších 7 km po prašné cestě. Je na vás, zda to půjdete pěšky nebo si zaplatíte minibus za 3000 CLP (120 CZK), který vás odveze k hotelu Torres Central, odkud již vedou značené stezky.

TIP 1: Teplé oblečení s sebou, patagonské počasí je nevyzpytatelné a v jeden jediný letní den snadno zažijete čtvero ročních dob, od hustého sněžení až po opalovačku v plavkách. Nás na cestě hřály skvělé péřovky od Warmpeace! 

 

TIP 2: Ač je možné dokoupit si pár základních surovin v několika miniobchůdcích nebo si koupit teplou večeři, ceny jsou tak šíleně přemrštěné, že se rozhodně vyplatí nakoupit si veškeré jídlo v Puerto Natales.

---

 „O“ circuit den po dni

Jednotlivé dny neodpovídají našemu rozpisu, ale můžete si alespoň představit profil trasy. V tomto případě jsou noclehy v 1) Seron 2) Dickson 3) Los Perros 4) Grey 5) Paine Grande 6) Quernos  7) Torres 8) Central 

 

DEN 1 Hotel Torres Central – Seron, 11 km, 3,5 hodiny

 

První den je jednoduchý, mírné stoupání první hodinu, dále po rovině údolím. Nabídne se vám první ochutnávka výhledu na vrcholky Torres, které znovu uvidíte zhruba za týden. V Seronu nabízí večeře a možnost koupit sušenky nebo čokolády.

---

DEN 2 Seron – Dickson, 18 km, 5 hodin

Nenáročný pohodový úsek, cesta se lehce vlní nahoru a dolů. Maximální převýšení je zhruba 200m.  Dickson je krásný kemp u jezera, ve kterém plavou obrovské kry z nedalekého ledovce. Miniobchůdek, 2 sprchy, 2 záchody, spousta místa na stan.

 

---

• Dickson – Los Perros, 9 km, 3,5 hodiny

Nenáročný úsek většinou po rovině, ke konci mírně do kopce. V kempu Los Perros jsme však neměly rezervaci, neboť byl plně obsazen a tak jsme pokračovaly dále, do kempu Passo.

• Los Perros – Campamento Passo, 12 km, 6 hodin

Nejtěžší úsek celého treku, přechází se velmi větrné sedlo. Vždy se nejdřív zeptejte v kempu Los Perros na schůdnost úseku vzhledem k počasí daný den! První polovina cesty vede po bahnité cestě lesem následované prudkým stoupáním po kamenech do sedla. Často tam bývají zbytky sněhu i v létě a velmi silný vítr. Když se doplazíte do sedla, otevře se před vámi famozní výhled na Glaciar Grey (Ledovec Grey). Druhá polovina cesty je velmi prudké klesání až do kempu Passo. Kemp Passo je zadarmo, ukrytý v lese, žádná sprcha, suchý záchod.

---

DEN 4 Campamento Passo – Refugio Grey, 11 km, 4 hodiny

 

Nejkrásnější úsek celého treku, po úbočí hory, celou dobu podél ledovce Grey. Spousta vyhlídkových míst. V Refugio Grey je minimarket, restaurace, prostorný kemping, místnost na vaření (potřeba mít vlastní kartuši). 10 minut chůze od kempu je Mirador Grey (vyhlídka Grey), skála s nádherným výhledem na kalvující se ledovec. Nabízí zde aktivity jako je chůze po ledovci nebo výlet na lodi či na kajaku k ledovci. Od Refugia Grey potkáte po cestě najednou mnohem více turistů než v předchozích dnech – trasa se zde napojuje na kratší ‚W trek‘.

---

DEN 5 Chůze po ledovci či výlet na kajaku

 

Doporučuji využít alespoń jedné z nabízených aktivit u ledovce Grey, rozhodně stojí za to a záda si odpočinou od těžké krosny.

Chůze po ledovci – celý výlet s průvodcem trvá 5 hodin, stojí 95 000 CLP; 10 minut na člunu, 1 hodina pěšky po skalách k ledovci, kde dostanete mačky, cepín, helmu a jde se na výlet na 2 až 3 hodiny po ledovci kolem modrých lagun, můžete si vyzkoušet jednoduché lezení po ledu, dostanete čaj a malou svačinku.

 

Výlet na kajaku – 3 hodiny, 60 000 CLP; dostanete vybavení, záchranou vestu a s průvodcem pádlujete mezi ledovými krami do bezpečné vzdálenosti k ledovci, kde dostanete horký nápoj a malou svačinku.

 

---

DEN 6 Refugio Grey – Paine Grande – Campamento Italiano (celkem 19 km)

 

Nenáročný úsek, Paine Grande je celkem velký hotel s minimarketem, kavárnou, restaurací, kde si můžete dát oběd (10 000 CLP), večeři (13 000 CLP), pizzu (10 000 CLP). Je zde možnost kempování, ale zákaz vaření, aby měli v restauraci tržbu. V Paine Grande jsme neměly rezervaci a tak jsme pokračovaly do Campamenta Italiano.

Campamento Italiano je zadarmo, v lese, suché WC, žádná sprcha. Nachází se na začátku Francouzského údolí, kam se určitě vydejte druhý den ráno.

---

DEN 7 Campamento Italiano – Francouzské údolí – Campamento Frances (celkem 15 km)

 

V kempu Italiano nechte ráno krosnu a vyrazte Francouzským ůdolím na vyhlídku Britanico. Cesta vede 6,5 km do kopce, 3 hodiny chůze, zpět stejnou cestou. Z vyhlídky Britanico uvidíte Francouzské údolí v celé své kráse, lemované skálami, dole modrá jezera a za nimi zasněžené vrcholky hor.

V Campamentu Italiano je možno strávit pouze jednu noc. Tudíž si sbalte krosnu a pokračujte do Campamenta Frances, které je vzdálené jen 30 minut chůze. Popřípadě další dve hodiny do kempu Los Cuernos, který nabízí o trochu lepší zázemí.

---

DEN 8 Campamento Frances – Quernos – Chileno – Campamento Torres (cca 25 km)

 

Tento úsek je dlouhý a náročný, jde se víceméně celý den stále do kopce do vysoko položeného Campamenta Torres. Quernos a Chileno jsou refugia (ubytovny), kempování je možné, ale v obou platí zákaz vaření, takže si musíte zaplatit hodně drahé večeře a snídaně v jejich restauracích. Campamento Torres je zadarmo, leží pouze 45 minut (1 km) od Mirrador Torres (Vyhlídka Torres), kam se chodí brzy ráno pozorovat jak východ Slunce zbarvuje skalnaté věže Torres do ruda. V Campamento Torres je možné strávit pouze jednu noc!

---

DEN 9 Campamento Torres – Hotel Torres Central, 11 km, 3 hodiny

 

Dolů z kopce až k hotelu Torres Central, odkud jezdí minibusy.

---

---

Torres del Paine – naše zkušenosti

Náš způsob cestování se dá většinou shrnout heslem: ‚Neřeš to, ono to nějak dopadne‘. A tak to bylo i v případě trekování v Torres. Rezervace několik měsíců předem jsme absolutně neřešily. Co víc, ani jsme o nich nevěděly. O systému rezervací jsme se dozvěděly v Buenos Aires, zhruba 3 týdny pře plánovaným začátkem treku. Zkontrolovaly jsme tedy tábořiště, zjistily že jsou pravděpodobně volná a že se ani náhodou nevyznáme v internetocých stránkách CONAFu. Protože jsme netušily, kdy vůbec dojedeme do Puerto Natales, tak jsme to prostě nechaly plavat.

Do Puerto Natales jsme dorazily den před plánovaným začátkem treku. Měly jsme velké štěstí, že nás ubytoval Marti kamarád Nico, který v parku sám dělá průvodce. Naštěstí nám tedy předal důležité informace co se týkalo rezervace kempů. Předem jsme byly schopné si zarezervovat 3 tábořiště – Seron, Dickson a Grey. Los Perros bylo plně obsazené, takže bylo jasné, že budeme muset pokračovat do Campamento Passo. To jsme ale zabookovat nezvládly, protože v kanceláři CONAFu v Puerto Natales zrovna stávkovali a na internetových stránkách už byla campamenta plná. Musely jsme se tedy rozhodnout, jestli do parku pojedeme i bez patřičných rezervací, nebo to odložime či vzdáme. Nico nás ale ujistil, že se jedná o nový systém a že to určitě nebude problém. Rozhodly jsme se tedy jet a kdyžtak to takzvaně ‚ukecat‘.

Jediná dvě místa, kde chtěly vidět naše rezervace bylo v Seronu (kde jsme ji měly) a v Campamento Torres (kde jsme rangerům na rovinu vysvětlily, že jsme se opravdu snažily a jestli i tak můžeme zůstat přes noc. Vzhledem k tomu, že jsme ten den šly velmi dlouhý úsek s náročným stoupáním, tak jsme zřejmě nevypadaly na to, že bychom zvládly sestoupit znovu k Refugio Chileno, a tak nás nechali bez problémů přespat v Torres.). Po cestě jsme potkaly více skupin, které neměly kompletní rezervace. Vypadá to, že s nově zavedeným systémem trochu bojovali všichni – od turistů po rangery. To se ale může pro příští sezony rapidně změnit a už nyní měli na hlavním vstupu do národního parku vyvěšené cedule, na kterých stálo, že bez kompletních rezervací nebudete do parku vpuštěni.

Více o naší šestitýdenní cestě po Patagonii si můžete přečíst zde.