Jak jsem začala dělat dumpster diving?

Leckdo se nad tímhle sdělením otřepe hrůzou a znechucením. Nebyla jsem jiná. Myslela jsem si, že v koších se přece hrabou jenom bezdomovci a prošlá čokoláda s bílým povlakem ve mně vzbuzovala hrůzu a vidinu nepříjemných okamžiků na toaletě 🙂 Vše se ale změnilo po přestěhování se do Norska, kdy mi kamarád donesl pomeranče z kontejneru. Divila jsem se, co je na nich špatně a proč skončily v popelnici. Kamarád mi objasnil, že pokud je jeden pomeranč v balení nahnilý, vyhodí se celé balení a vzal mě s sebou na noční procházku spojenou s vybíráním kontejnerů. Nejdřív jsem dělala jenom „podržbaterku“, ale když jsem zjistila, že moje původní představa byla úplně mylná, tak jsem se už na druhé výpravě zvesela hrabala v kontejneru a těšila se na úlovky…

---

Plýtvání potravinami v číslech

„To nemáš peníze na jídlo?!“ je asi nejčastější reakcí, které se dočkám, když někde zmíním mé alternativní nakupování potravin. Mám. Ale plýtvání jídlem je celosvětový problém. Má rozměr environmentální, ekonomický a etický. A ušetřené peníze jsou prima bonus. Napíšu vám tady pár čísel, které vám trochu nastíní, proč to dělám.

• Každoročně skončí v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun jídla. To je třetina všech vyrobených potravin v hodnotě téměř 20 bilionů Kč.

• V Evropě a Severní Americe připadá na jednoho člověka 95 až 115 kg vyhozeného jídla na rok.

• V Evropské unii se přes 40 % ze všeho vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností.

• V Evropě se celkově za rok vyplýtvá 90 milionů tun potravin. Na jednoho Čecha vychází za jeho život téměř 5,5 tuny potravinového odpadu. Cena potravin, jež průměrný Čech za rok vyhodí do koše, je asi 20 tisíc korun.

Zdroje: Organizace pro výživu a zemědělství, Counting the Cost of Food Waste: EU Food Waste Prevention, Zachraň jídlo

---

Kdo nejvíc plýtvá jídlem

Problém je nejenom vyhazování stále konzumovatelného jídla supermarkety. Plýtvá se mnohem víc. Část potravin se zkazí dříve než vůbec opustí farmy. Nestandartní potraviny, které se například nevejdou do přepravek nebo obalů, protože jsou příliš malé, velké nebo pokroucené se vyhazují, jsou skládkovány nebo v lepším případě skrmeny zvířaty. K dalším ztrátám dochází při přepravě, distribuci a prodeji potravin. To je ale jen část problému. V Evropské Unii se až 40 % ze všeho vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností!!!!

My, jakožto spotřebitelé jsme si zvykli na to, že můžeme mít cokoliv a kdykoliv. Já sama už z té generace nepocházím, ale silně pochybuji o tom, že by někdo z generace mých prarodičů nechal shnít pomeranče, na které si vystál několikahodinovou frontu. Pod vlivem akčních slev nakupujeme mnohem více jídla, než jsme schopni spotřebovat. Nekupte to, když to bylo tak levné, že? A tak do lednice futrujeme stále nové zásoby potravin, přičemž ty starší posouváme stále více dozadu a vlastně ani sami nevíme, co v lednici máme. Až když potraviny v zadních poličkách začnou nevábně vonět nebo samy odejdou do poliček pod nimi, chytneme se za hlavu, jaktože jsme je vlastně nespotřebovali dříve. Poznáváte se?

---

---

Jak vypadá taková „dumpster-divingová“ výprava?

Jednoduše. Ideální je počkat si na dobu krátce po zavření supermarketu. Vezmu si oblečení, které mi nevadí, že umažu, čelovku, batoh a několik igelitových tašek, do kterých můžu potraviny zabalit. Kontejnery jsou různé – do některých se musí vlézt dovnitř, některé stačí otevřít a vybrat si, co se mi líbí. Potraviny jsou většinou vyhazované zabalené do igelitových pytlů – takže roztrhnu pytel a už začínám spřádat plány na menu na následující týden. Některé věci jsou čisté a zabalené v igelitech. Některé jsou občas špinavé a umazané. S tím se musí člověk trochu poprat.

Vybíráme si ty nejhezčí a nejpoživatelnější věci a po návratu domů vše pečlivě očistíme, umejeme a prohlédneme, jestli se dané věci nekazí. Není nutně pravdou, že by v kontejneru byli pouze věci s prošlou dobou spotřeby či zkažené věci. Dobře je to vidět třeba na banánech – jsou-li zahnědlé, málokdo je koupí a jsou vyhozeny. Přitom takové banány jsou mnohem lepší než ty nezralé v regálech. Obdobně jsou na tom avokáda. Častým úlovkem jsou také plastová balení cherry rajčat nebo hroznového vína, ve kterých je část zkažená. Supermarket pak samozřejmě vyhodí celé balení.

Rozdíl mezi „spotřebujte do“ a „minimální doba trvanlivosti“

Zásadní věc, ve které spousta lidí tápe a nemá jasno je rozdíl mezi pojmy SPOTŘEBUJTE DO(neboli datum použitelnosti, anglicky use by date) a MINIMÁLNÍ DOBA TRVANLIVOSTI(best before). V době, kdy se do potraviny přidávájí aditiva, která upravují vzhled a konzistenci potravin už nejsme schopni rozeznat, zda-li je potravina dobrá nebo ne v závislosti na vzhledu a slepě se tak spoléháme na tyto pojmy, které si ještě mnozí z nás vykládají naprosto mylně.

---

Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsou definovány takto:

Datum použitelnosti (anglicky „Use by Date“)

Uvádí se slovy „Spotřebujte do…“ a používá se pro potraviny, které podléhají rychlé zkáze, například jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež atd. Výrobce musí na obal doplnit i údaje o podmínkách uchování, které musí být dodrženy.

POTRAVINY S PROŠLOU DOBOU POUŽITELNOSTI SE NEPOVAŽUJÍ ZA BEZPEČNÉ A NESMÍ SE UVÁDĚT DO OBĚHU.

Datum minimální trvanlivosti (DMT, anglicky „Best before“)

Uvádí se slovy „minimální trvanlivost do…“ a označují se tak potraviny, které se tychle nekazí. Mohou to být konzervy, sušenky, čokoláda, těstoviny a podobně. Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku a odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce.

POTRAVINY S PROŠLOU DOBOU MINIMÁLNÍ TRVANLIVOSTI LZE TEDY UVÁDĚT DO OBĚHU, POKUD NEJSOU ZDRAVOTNĚ NEZÁVADNÉ A POKUD JSOU JAKO PROŠLÉ OZNAČENY A ODDĚLENĚ UMÍSTĚNY.

Znamená to tedy, že pokud má zboží prošlou dobu minimální trvanlivosti, může ztratit některou ze svých vlastností (rozumějte chipsy jsou méně křupavé, jogurt není tak homogenizovaný a na čokoládě může být bílá vrstva…)

---

Co všechno se dá při dumpster divingu najít?

Někdy člověk v kontejnerech nenajde nic, někdy to jsou doslova hody. Po jedné z nočních vycházek jsme měli doma asi padesát balení chipsů, a to jsme ještě půlku rozdali kamarádům. Loni v květnu jsme si s kamarády pronajali auto a vydali se na týdenní výlet do západního Norska. Před cestou jsme našli v kontejneru několik čokoládových dortů. Podmínka byla, že než si dáme dort, musíme sníst várku špaget, kterou se nám podařilo neskutečně rozvařit. Den poté jsme při další obhlídce kontejnerů našli desítky čokoládových a mrkvových dortů. Pravidla pro stravování jsme tedy museli změnit na to, že teprve potom, co každý dojí svůj přidělený dort, tak může dostat špagety 🙂

Je dumpster diving legální?

Občas se stane, že jsou kontejnery zamčené. Supermarkety pro to mají různé důvody. Obecně je lidé, vybirající jejich popelnice moc netěší, a občas jsme se kvůli tomu dostali do nepříjemných diskuzí s jejich zaměstnanci. Technicky jsou totiž kontejnery a jejich obsah majetkem supermarketů a jedná se tedy o krádež. Většinou se to ale dá vyřešit rozumnou domluvou, nebo útěkem 🙂

Dumpster diving má několik výhod – ušetřím peníze a ještě mám uspokojivý pocit, že jídlo, které jsem vybrala z kontejnerů nepřichází nazmar. Zároveň mám postaráno o velmi pestrý jídelníček. Nepřizpůsobuji nákupy tomu, co se chystám vařit, ale vařím z toho, co zrovna mám. Často také ochutnám věci, které bych si normálně nekoupila, ať už se jedná o drahé smoothie, francouzské sýry, argentinský biftek či morušovou marmeládu.

---

Zaujalo vás téma dumpster divingu a plýtvání potravin? Chcete vědět víc?

V Čechách se velmi angažuje organizace Zachraň jídlo. Mezi jejich akce patří například Hostina pro tisíc, happening Tisíc kilo, který upozornil na plýtvání potravinami v zemědělství a na možnosti darovat jídlo Potravinové bance nebo happening Křivá polévka, při kterém bylo rozdáno 2 000 porcí polévek uvařených z křivé zeleniny, která by kvůli nevyhovujícímu vzhledu zůstala ležet ladem na poli. Zakladatelé této iniciativy se inspirovali shlédnutím dokumentu Valentina Thurna Z popelnice do lednice.

Pokud náhodou plánujete návštěvu mého domovského Trondheimu, naplánujte to na úterý. Už od roku 2010 tu funguje Trondheim Folkekjøkken – volně přeložitelné jako lidové kuchyně. Každé úterý od 16 hodin je možné pomoci s vařením jídel ze surovin, které jsou darovány supermarkety a jinak by skončily v popelnici a od sedmi se servíruje večeře.

Neboj se a jez! Je český název dokumentárního filmu Just Eat It: A Food Waste Story, který se zabývá problematiou odpadů pocházejících z farem, obchodů i z domácností a ukazuje, že je možné přežít výhradně na dumpster divingu. Film je možné zkouknout na vimeu za drobný poplatek. Rozhodně ale stojí za to. Trailer můžete zkouknout tady.

Skvělá TED talk Tristama Stuarta o chovu prasat a plýtvání potravinami. V roce 2009 přitáhl pozornost k tomuto tématu organizováním akcí Feeding the 5000 (nakrmit pět tisíc) na Trafalgarském náměstí. Zábavná a inspirativní. Doporučuji si najít patnáct minut a zkouknout.

Za zmínku určitě stojí aktivity Američana Roba Greenfielda, který má na kontě nespočet bláznivých akcí, kterými chce upozornit na plýtvání potravinami, vodou, elektřinou nebo na nadměrnou produkci odpadu. V roce 2013 přejel Ameriku na bambusovém kole, celý následující rok se nesprchoval, v roce 2015 přejel Ameriku na kole podruhé a při zastávkách ve větších městech vybíral jídlo z popelnic, které pak veřejně vystavoval a nedávno strávil měsíc v obleku z veškerého odpadu, který vyprodukoval.

Zdroj: Rob Greenfield

Zdroj: Rob Greenfield

---

Víte jak skladovat potraviny aby nekončily v popelnici?

Je spousta potravin, které do lednice vůbec nepatří. Víte, jak správně skladovat potraviny tak, abyste je nemuseli vyhodit po pár dnech?

•  Cibule, banány, rajčata nebo salátové okurky vůbec nepatří do lednice! Měly by být uloženy při teplotě zhruba 15 stupňů.

•  Naopak tuzemská zelenina potřebuje chladnější prostředí, které zpomalí zrání. Uložte ji do spodních přihrádek ledničky, které jsou pro to určené.

• Tropické ovoce je zvyklé na teplejší klima – ponechte ho tedy při pokojové teplotě.

• Brambory potřebují tmu, sucho, vzduch a chlad. Ideálně tedy sklep. Je vhodné je skladovat společně s jablky, které zpomalují proces klíčení. Naopak nevhodné je skladovat brambory s cibulí, která klíčení urychluje!

• Jablka a hrušky je potřeba uchovávat stranou od ostatního ovoce a zeleniny. Jablka a hrušky totiž vylučují etylen, který podporuje zrání ostatního ovoce.

• Kořenovou zeleninu je ideální skladovat ve vertikální poloze, ideálně v nádobce s vlhkým pískem.

• Listový salát, brokolici, celer, jarní cibulku a podobně je možno skladovat ve sklenici s vodou, po seříznutí jejich spodní části. Vydrží tak mnohem déle.

Skvělé tipy na skladování potravin má korejská designérka Jihyun Ryou. Velmi doporučuji zkouknout její Ted talk.