Přestavba dodávky – Jak jsme vybírali tu pravou dodávku

Výběr dodávky na přestavbu

S Ivarem nejsme zrovna typický příklad lidí, kteří mají rádi plánování, organizaci a kteří si předem vše zjistí a připraví. My jsme se prostě rozhodli, že si chceme přestavět dodávku, zkoukli jsme pár youtubových videí a šli do toho. Sama jsem zvědavá jak to dopadne.

 Už samotná koupě dodávky byla fakt zábava, protože autům oba rozumíme jako koza petrželi. Ale tak nějak si říkáme, že nás život naučí. Občas jsme na těch ponaučeních dost bití (hlavně finančně, viz koupě první dodávky s prasklým těsněním hlavy motoru), ale chybama se člověk učí, ikke sant?

Proč se vlastně chceme nastěhovat do dodávky?

Protože jsem jako stopařka zlenivěla 😀 Snila jsem o velké cestě stopem napříč Amerikou. Z Chile až na Aljašku. Naplánovaly jsme to s kamarádkou Hančou na podzim 2016, jenže pak jsem potkala Ivara a z původně plánované roční cesty jsem se vrátila po “krátkém” šestitýdenním stopování napříč Patagonií. 

Ivar mi ale musel slíbit, že jsem se tohohle snu nevzdala a že až dostuduje, tak pojede se mnou. Bohužel pro něj nepřicházelo v úvahu, že by jel bez svých lezeckých cajků. A pro mě zase, že bych chtěla tahat lano, karabiny a sedák v batohu na stopu. Když mě naopak bylo slíbeno že do dodávky budeme moc nabalit nafukovací kanoi a že vezmeme i kola, tak byla ruka v rukávě :

Naše první dodávka - Hyundai H-1, která přežila pouze cestu z Bergenu do Trondheimu a pak zdechla. Už přes rok se dohadujeme přes různé úřady s původním majitelem o tom, že chceme naše peníze zpět.

Výběr dodávky. Roční soudní proces a výběr druhé dodávky.

Kolem a kolem jsme ale rádi, že to s naší první dodávkou nakonec nedopadlo. Koupili jsme si tenkrát totiž Hyundai H-1 a to je po čertech mrňavé auto. Naše druhá volba padla na Toyotu HiAce. V Čechách to nejsou úplně známá auta, ale tady v Norsku jich je jako hub po dešti. V podstatě každá druhá dodávka je tady HiAce,

Od pár známých, kteří ji mají jsme na ni slyšeli super reference – motor prý má být držák! A při brouzdání inzeráty jsme odkoukali, že se HiAcky prodávají i s 500.000km. Plus jsme se porozhlíželi po značce, na kterou bude v Jižní Americe snadné sehnat náhradní díly. Starší verze HiAce přý doteď jezdí v Latinské Americe jako autobusy (collectiva).

Ivar strávil víc než rok hádáním se s předchozím majitelem Hyundaie a běháním po norských úřadech s nevyslovitelnýma jménama (Forbrukerrådet a Forbrukerklageutvalget). Nakonec ale bylo rozhodnuto, že nám předchozí majitel bude muset vrátit plnou částku. (K čemuž se stále ještě nemá, takže teď jednáme s úřadem exekutora v Bergenu). Nakonec jsme se ale rozhodli tomu dát ještě jednu šanci a koupili jsme Toyotu HiAce ze Stavangeru. Po dlouhém rozmýšlení jsme se rozhodly pro 4X4. A po krátkém rozmýšlení pro dlouhou verzi. I tak je to oproti Sprinteru zatraceně malé auto.

(Vzdálenost z Trondheimu do Stavangeru je podobná jako z Prahy do Paříže, takže jsme si auto cestou domů náležitě otestovali). Trochu blbnul tachometr, topení fungovalo jen na plné pecky, nebo vůbec a při rozjezdu vydávalo fakt divné zvuky. Asi jako když někdo týrá štěně. Jenže pak jsme letěli na tři týdny do Maroka a na dodávku nebyl čas.

Tipy k výběru dodávky na přestavbu

aneb co jsme si odnesli za ponaučení

  1. Na počtu najetých kilometrů až tak nesejde. (Hyundai měla najeto jen 120.000 km a byl to pěknej šmejd s prasklým těsněním hlavy motoru.)

  2. Rok výroby je jenom číslo. Záleží na tom, jak se o auto kdo staral a ne, kdy bylo vyrobeno.
  3. Značka auta vám moc nepoví. Každá značka má dobré a špatné motory.
  4. Na čem záleží nejvíc je stav konkrétního auta. Vemte si s sebou  automechanika nebo někoho, kdo rozumí autům. My v Norsku nikoho takového neznáme, proto se vyplatí požádat předchozího majitele o nezávislý NAF test. 
Přestavba dodávky Toyota HiAce
Tak tohle je náš nový budoucí obývák. A taky ložnice. A kuchyň.

Co všechno nefunguje tak jak má

Po návratu nás v Trondheimu uvítal metr sněhu a dvacetistupňové mrazy. Zkusili jsme nastartovat dodávku a nic. Vybité baterky. Zkusili jsme tedy nastartovat naší druhou nepojízdnou dodávku. A světe div se, ta mrcha chytla!!! Jenže dobíjení přes kabely nepomohlo. (Otázka pro aut znalé – když má HiAce baterky dvě, tak bychom museli mít druhou sadu kabelů a dobíjet i druhou baterku? Popřípadě dobíjet fakt dlouho a čekat až se dobije první a poteče šťáva i do té druhé?). Museli jsme tedy do Biltemy pro nové baterie. Autobusem. S batohem. Řeknu vám, je to fakt skvělý trénink – neměla jsem vůbec ponětí, jak jsou ty mrchy těžké! 😀

První výdaje začínají naskakovat – dvě nové autobaterie, nabíječka, udělátka na výměnu baterií. Ivar se je pak druhý den pokusil vyměnit, ale až pozdě mu došlo, že má špatný typ baterie (mumlal něco o tom, že mají jinak vývody a kabely se svorkama jsou pak moc krátké). Než mu to ale došlo, tak se zvládnul pořezat, zkurvit jeden vývod od baterky a ještě ji zakrvácet. V obchodě nám ji proto nečekaně nechtěli vyměnit. Takže teď to v našem obýváku vypadá jak na vrakáči, protože se tam povalují tři autobaterky.

Meme oprava motoru

Nevadí. Nové baterky nainstalovány a auto startuje. Topení netopí, tachometr netachometruje a pořád to při rozjezdu zní, jako týrání štěňátek. A to máme v plánu za dva dny vyrážet na 2.000km dlouhou cestu do Čech.

Auto jsme dali do servisu, za který měl předchozí prodejce podle dohody zaplatit. A už se to začalo valit – prý bude potřeba vyměnit celý spojkový set. Bohužel, nebo naštěstí v Norsku nikdo nepracuje přesčas a i v pracovní době je tolik pauz na kafe, že se vlastně nic neudělá. Když jsme si měli na druhý den vyzvednout opravené auto, tak na něm pánové ještě nic neudělali. Rozhodli jsme se tedy, že na to kašleme a zkusíme se kouknout po nějakém automechanikovi v Čechách.

Zlaté ručičky českých automechaniků!

Po čtyřech dnech na cestě jsme bez větších problémů (a snad i bez pokuty za rychlou jízdu) dorazili domů do Turnova a konečně jsme mohli začít s přestavbou. I když ji trochu komplikovalo hledání mechanika, který by neměl nejbližší termín až za měsíc, uměl by opravit japonské auto a byl by to ochoten udělat přes Velikonoce. Za pomoci kamarádů, známých, kamarádů známých a hlavně taťky mého ex-přítele a jeho souseda jsme dostali kontakt na úžasného mechanika. Přestože jsem mu zavolala v osm hodin večer, tak mi řekl, ať mu dodávku přivezu hned ukázat a že se uvidí, jak nám může pomoct.

Ukázalo se, že někdo na našem autě měnil vodní pumpu. Přitom sundal poháněcí řemen alternátoru a když ho tam vracel, tak ho nandal blbě. Řemen se pak nenapínal a prokluzoval a to způsobovalo ony zvuky připomínající týrané štěňátko. Prý jsme měli štěstí, že jsme dojeli do Čech a řemen po cestě nepřetrhli. Až mi ti norští troubové (jak ti, kteří měnili pumpu a nandali to blbě, tak ti, kteří nepoznali, že to je nandané blbě a chtěli měnit spojku přijdou pod ruku, tak na ně nebudu ani trochu milá!!!!)

Přestavba dodávky
přestavba dodávky podlaha

Konečně může začít přestavba dodávky! Co nás čeká dál? 

  1. Příprava dodávky na přestavbu – odstranění staré podlahy apod., zbroušení rezavých míst, nátěr antikorozní barvou…
  2. Podlaha – položení polystyrenu, mirelonu a OSB desek
  3. Zateplení – rockwool, polystyren a mirelon
  4. Instalace střešního okna
  5. Instalace solárních panelů
  6. Zapojení elektřiny a světel
  7. Obložení interiéru palubkama
  8. Položení lina
  9. A pak už jen takové ty “maličkosti” jako je kuchyňská linka, postel a úložné prostory 🙂
  10. Instalace záclonek a kytiček a žárovek, aby jsme taky mohli ovládnout instagram 😀
Hippies are not dead! 😀

PS: Nejsme jediní “blázni”, kteří chtějí žít v dodávce. Ve světě už se z toho pomalu stává mainstreem. Tady se třeba můžete kouknout na super dokument o lidech, žijících v dodávkách.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.